Potraviny v koši bývají opravdu nepříjemnou záležitostí mnoha domácností. Stačí, že vyhazujete slupky ze zeleniny, zkaženou zeleninu, případně zbytky jídla. Pokud nevyhazujete koš každý den, jídlo se začíná postupně kazit a při každém otevření vás ovane nepříjemná vůně. I když někteří z nás zbytky jídla splachují, tak se to nedá u všeho. Jak tedy vyřiešit tento problém? Ideálním způsobem je kompostování! Tedy tehdy, když máte kam nádobu na kompostování umístit. V současnosti se vyskytují kompostové nádoby do zahrady, ale najdete i speciálně uzpůsobené nádoby do bytů. Dá se to bez toho, aby nádoba smrděla, a dokonce vám bude i designově zapadat do celku.
Protože v kompostéru dochází k různým chemickým procesům, jsou určitá pravidla, která byste měli při něm dodržovat. Nejdůležitějším parametrem je to, co do kompostu dávate. Co je pro mnohé překvapením, je pár druhů potravin, které do kompostu dávat nemůžete. V dnešním článku se dočtete, jak kompostovat v zahradě a bytě, jak si kompostér do bytu vyrobit za málo peněz a hlavně, co do kompostu dávat nemůžete. Také vám dáme pár tipů, co potom dělat s rozloženým kompostem a jak poznáte, že je už kompost použitelný.
Aby se potraviny správnš rozložily, měli byste při kompostování dodržovat pár pravidel. I když na založení kompostu toho moc nepotřebujete, důležité jsou hlavně tyto tři věci: vlhkost, teplo a vzduch. Podle těchto faktorů je potom třeba přizpůsobovat všechno ostatní. Když budete dodržovat pravidla pro správné kompostování, zužitkovat ho můžete už půl roku od jeho založení.
V první řadě potřebujete na kompostování správné umístění. Toto je třeba dobře zvážit, protože kompost už přesouvat po jeho založení nebudete. Nemělo by ničemu překážet, ani vašemu výhledu z okna. Zároveň potřebujete mít k němu pohodlný přístup, protože ke kompostové nádobě budete chodit poměrně často, ať už s košem, nebo plným vozíkem odpadu. Umístění by se mělo shodovat i s podmínkami uvedenými výše, takže by to mělo být místo s polostínem. Kompost tam bude mít teplo, vzduch, ale nebude se odtud nadměrně odpařovat voda.
Rychlost kompostování závisí i na tom, jak velké části potravin a biologického odpadu do kompostu dáváte. Platí pravidlo: čím větší část, tím hůře. Snažte se tento odpad zpracovat na co nejmenší kousky, v rámci možností. Rozkladné procesy se tak nastartují mnohem rychleji a tím budete moci tento kompost mnohem rychleji použít. Čas od času je dobré do kompostéru přidat pokosenou trávu nebo seno, které produkují dusík a uhlík.
Čím by se dal tento proces ještě víc urychlit? Kompost vzniká prací mikroorganismů, které se přirozeně nacházejí v úrodné půdě. Zkuste tedy přiměřené množství této půdy nasypat do kompostové nádoby a uvidíte, že vám bude odpad mizet rychleji. O kompost byste se měli také starat, a to pravidelným převracením, aby se do něho dostalo víc vzduchu.
Hlavní úlohou kompostu je zlepšit půdu a celkovou úrodu, protože obsahuje živiny, které jsou nezbytné pro růst rostlin. Kompostovat můžete dokonce i doma. Víte, jak na to?
Pokud jste dávali do kompostu ty správné věci (o kterých budeme psát za chvíli), pravidelně jste ho promíchávali a umístili jste ho na správné místo, tak by se vaše práce měla dočkat výsledků. Vyzrálý kompost, který se dá použít, byste měli většinou získat ještě v tom samém roce, kdy jste ho založili. Samozřejmě, tento proces může trvat od 6 do 10 měsíců, záleží na teplotách a ostatních podmínkách pro rozkládání odpadu. Nejkvalitnější kompost bývá až po 2 letech péče a „přikrmování“.
No a jak poznáte, že už je kompost připravený na použití? Měl by mít jednotnou strukturu, takže už nemůžete přesně rozlišit odpad, který jste do kompostu přidali. Také by se měl snadno rozpadávat, být zrnitý, tmavý a vonět by měl jako zahradní zemina. Existuje i zkouška správnosti. V dlani stlačte malé množství kompostu, a pokud se na povrchu objeví kapky vody, tak je připravený na použití. Uplatníte ho hlavně při pěstování ovocných a okrasných rostlin, případně podzemní zeleniny. Protože neobsahuje dostatečně vysoké množství živin, je dobré smíchat ho s hnojivem. Výhodou je, že půdu nikdy nepřehnojíte, takže můžete kompost do ní přimíchávat pravidelně.
Pokud bydlíte v paneláku a nemůžete si opatřit velký kompostér do zahrady, společnosti už mají pro vás řešení – stačí si opatřit kompostér do bytu. V případě kompostování v bytě vám jen nádoba už nestačí, potřebujete i děšťovky hnojné nebo kalifornské. Ty přeměňují bioodpad na kompost. Protože je tato nádoba do bytu poměrně novinkou, tak je jejich cena vyšší, bude vás stát víc než 100 eur. Pokud na to nemáte dostatečný rozpočet, tak máme pro vás návod na výrobu kompostéru doma.
Budete potřebovat tři nádoby s přiléhavým víkem, vrtačku, ořezávací nožík, dešťovky (které můžete sehnat i přes internet), bioodpad, hlínu, karton, noviny, listí a vodu. Nádoba by měla být z neprůhledného materiálu, aby se kompostu lépe dařilo. Kompostér může být jedno nebo více poschoďový, záleží na vašich preferencích. Spodní nádoba bude tvořit přízemí, kde se bude sbírat přebytečná voda.
Druhá nádoba je určená už pro kompost. Do ní je třeba navrtat vrtačkou dírky, aby voda odtékala do spodní nádoby a v horní polovině bočních stěn také umístíme dvě dírky na cirkulaci vzduchu. U třetí nádoby postup zopakujeme a dírky pořádně vyčistíme, aby se mohly dešťovky přesouvat, protože je bude lákat vůně potravy. Před začátkem kompostování připravíme podestýlku z kartonu, kterou umístíme do druhého poschodí. Potom přidáme samotné dešťovky s hlínou a jako třešničku na dortu a začátek kompostování bioodpad smíchaný s listy. A máte hotovo!
Co kompostu prospívá, a co naopak ne?
Poďme teď k hlavnímu tématu tohoto článku, a to jsou suroviny, které do kompostu můžete dávat, a které ne. Co patří do kompostéru? Aby byl kompost kvalitní, tak byste měli přidávat skoro všechny organické odpady z kuchyně, zahrady i celkově domácnosti. Ideální je, aby byla tato směs různorodá a nebyla tam převaha jen jedné složky. Do kompostu patří:
Zahradní odpad – pokosená a vytrhaná tráva, seno, sláma, plevel, piliny, hlína, dřevní štěpka, odřezky, popel (který by měl být pořádně vychladlý) a uhlí.
Odpad z kuchyně – přefiltrovaná káva, čajové pytlíky, skořápky z vajec, slupky ze zeleniny a ovoce, použité papírové sáčky, skořápky z ořechů. Přidávat můžete i zbytky z jídla, ale to je lepší „dávkovat“ jen v malých množstvích. Smíchejte je s některými suchými typy odpadu.
Trus bylinožravých zvířat – ne však výkaly vašich domácích miláčků.
Mléčné výrobky, pecky z ovoce, rostliny napadené škůdci
Sklo, plastové obaly, kovy, textil, porcelán
Chemikálie a chemicky ošetřené zbytky, léky
Do kompostéru byste neměli přidávat ani jakýkoliv odpad, který má příliš hrubou strukturu s velkými kousky. Důležitá je co nejjemnější struktura směsi, aby se odpad dobře rozložil. Nápomocná je například štěpka nebo sekačka se sběrným košem. Co se týká právních omezení, tak při domácím kompostování nejsou žádná. Jediné, co byste měli dodržovat, jsou doporučení a ověřené zkušenosti.
Patříte i vy k milovníkům zero waste, recyklace nepoužívaných věcí a máte alespoň trošku manuální zručnosti? Pak čtěte dál! I vy si totiž můžete doma svépomocí vyrobit originální, levné...
Nespí se vám dobře? Důvodem může být nesprávné umístění vaší postele. Ať už se rozhodnete orientovat podle Feng shui, Vastu shastra nebo čistě pragmatických řešení, nejdůležitější je váš...
Pravidelně udržovaný šicí stroj, s nímž zacházíte správně, vám vydrží plně funkční dlouhé roky. Péče o tyto mašinky přitom není vůbec náročná ani nákladná.
Výměna elektroinstalace není povinná, nikdo vám nepoví její přesnou záruku, ale i přesto ji budete muset jednoho dne zrekonstruovat nebo kompletně vyměnit. Poradíme vám, kdy je ten...