Úvod
Magazín
Dešťové zahrady ve městě i na venkově – jak udržet vodu v zahradě, jaké rostliny jsou vhodné

Dešťové zahrady ve městě i na venkově – jak udržet vodu v zahradě, jaké rostliny jsou vhodné

Obsah článku: + Zobrazit obsah článku

Co je dešťová zahrada
Výhody dešťové zahrady
Jak si vybudovat dešťovou zahradu
Péče a údržba
Cena dešťové zahrady

Klimatické změny pociťujeme stále výrazněji i v našich krajích. Časté jsou prudké změny počasí, výkyvy teplot a nečekané a silné průtrže mračen, když stoupají hladiny řek a dochází k povodním. Byla to právě snaha o zpomalení odtoku podzemní vody, která vedla ke vzniku první dešťové zahrady v Marylandu. Dešťové zahrady pomáhají zmírnit následky povodní, udržovat dešťovou vodu v půdě, filtrují ji a doplňují tak zásoby podzemní vody.

Jak si vybudovat dešťovou zahradu?

Dešťovou zahradu si může každý vybudovat svépomocí i na své zahradě. Poradíme vám, jak na to.

Co je dešťová zahrada

Pojem „dešťová zahrada“ v našich končinách bohužel není ještě dobře známý, ale je důležité si o tomto konceptu povídat, protože přináší množství výhod nejen pro jejího vlastníka, ale i pro životní prostředí jako takové. Dešťová zahrada představuje prohlubeninu, která z pozemku zachytává dešťovou vodu. Ta do ní stéká ze střechy domu, garáže, budov, přístrešků, chodníků, parkovacích ploch a jiných částí zahrady, které jsou vyvýšené. Na vrchu této dešťové zahrady rpstou různé rostliny, trávy a byliny, které zachycenou vodu zužitkují, působí esteticky a zároveň poskytují domov a úkryt pro hmyz, motýly, včelky nebo ptáky.

Koncept dešťové zahrady vznikl v roce 1990 v Marylandu, USA, kde začali dešťové zahrady budovat pro předcházení a kontrolu znečištění vodních toků. Při silných bouřkách a přívalových deštích se totiž stávalo, že voda ze srážek se rychle prohnala půdou a směřovala do místních řek a potoků. To způsobovalo znečištění, záplavy, ale také vyšší účty za kanalizaci u místních obyvatel. Dešťové zahrady však dokázaly tok vody zpomalit tím, že ji déle zachytily v půdě, odkud se pomalu odplavila do potoků už přefiltrovaná, díky čemuž se předešlo znečištění. Budování dešťových zahrad má proto široký záběr výhod.

Výhody dešťové zahrady

Zpomaluje odplavování vody z pozemku, voda zůstává déle v půdě, díky čemuž je možné ji lépe zužitkovat.
Zvyšuje zásoby vody v podzemních rezervoárech.
Zachytávání dešťové vody může působit preventivně před vznikem povodní.
Vypařovaná voda může v horkých měsících zvýšit vlhkost a zmírnit pocitovou teplotu.
Vyšší vlhkost na pozemku zabraňuje vysokému výskytu a šíření alergenů v ovzduší.
Poskytuje domov a úkryt pro ptáky, užitečný hmyz, včely, motýly a menší živočichy.
Působí esteticky a vytváří zajímavý prvek, který je spojením praktického využití a vzhledného místa vhodného pro relax na vaší zahradě.
Dešťová zahrada působí i jako filtr podzemní vody, díky čemuž je voda v potocích čistší.
Takto filtrovaná voda v konečném důsledku zajistí úsporu financí, protože dešťová voda nesměřuje do kanalizace.

Jak si vybudovat dešťovou zahradu

Říká se, že správně navržená dešťová zahrada nezachytává vodu na víc než 72 hodin a není místem záchytu stojaté vody. Správný návrh se však odvíjí od několika faktorů, které je potřebné si předem ověřit.

Umístění

V domácích podmínkách se dešťová zahrada umísťuje v blízkosti domu, ne však blíže než v 10m vzdálenosti. Tuto minimální vzdálenost je vhodné dodržet i vzhledem na další okolní budovy a stavby, dům souseda, garáž, přístřešky, ale také stromy. Pokud by byla dešťová zahrada postavená příliš blízko k základům stavby, způsobovala by prosáknutí základů, poškození kořenové soustavy stromů a možné škody na majetku. Do úvahy je třeba brát i telekomunikační vedení, vodoměry a plynoměry, které by měly být vzdálené minimálně 1 m.

Rozměry

Rozměry těchto zahrad se odvíjejí od faktorů jako celková rozloha pozemku, rozloha zastavěné plochy, rozmístění budov a dalších objektů na pozemku, druh půdy i specifika povrchu. Hloubka dešťové zahrady bývá 15–30 cm, ale měla by se odvíjet od hladiny podzemní vody v konkrétní oblasti, přičemž dešťové zahrady bývají stavěné přibližně 1 m nad hladinou podzemní vody. Rozměr dešťové zahrady stavěné u běžného rodinného domu bývá v rozmezí 10–30 m² a její tvar se bude odvíjet od objektů na pozemku. Při výstavbě se obvykle řídí také pravidlem 5:1, což představuje poměr rozměru rodinného domu a dešťové zahrady. Dům s rozlohou 100 m² by tedy teoreticky měl mít dešťovou zahradu s rozlohou 20 m². Toto pravidlo však není absolutní, ale je třeba zvážit i další, už uvedené faktory. Pokud je například půda méně propustná, poměr se upravuje na 3:1.

Rostliny do dešťové zahrady

Propustnost půdy

Jedním z nejdůležitějších faktorů, je propustnost půdy. Pokud je půda méně propustná, doporučuje se zvětšit rozměry dešťové zahrady, avšak v některých případech so může doporučit tuto zahradu v daných podmínkách ani nerealizovat. Propustnost půdy se dá ověřit různými testy vsáknutí, když se do země vyhloubí jáma, zaleje vodou a sleduje, za jakou dobu vsákne voda do půdy. Takto zjistíte, zda je vaše půda převážně písčitá, hlinitá nebo jílovitá. Druh půdy můžete odhadnout i tak, že navlhčený kus půdy vezmete do rukou – při písčité půdě ucítíte zrníčka písku, při hlinité bude ůôda na dotek hladká a při jílovité pocítíte, že je zemina lepivá. Písčité a hlinité půdy jsou dobře propustné a vhodné na výstavbu dešťové zahrady, jílovité půdy propouštějí méně vody, proto by v některých případech na zahrádce voda jen stála, což znamená, že půda není pro realizaci plánu vhodná.

Přívod vody

Přívod vody z okapu na domě můžete vyřešit povrchově, vyspádovaným příkopem, po kterém voda steče na základě gravitace do nižších vrstev, do dešťové zahrady. Můžete však také z okapu přivést PVC trubku podzemně. Ta bude skrytě, pod zemí, přivádět dešťovou vodu přímo od vašeho domu až do zahrady. Pokud máte i zeleninovou zahradu či okrasné záhony, které zaléváte, můžete přívod vody kombinovat s osazením sudu, do kterého bude dešťová voda ze střechy stékat. Takto budete mít vodu na zalévání vždy připravenou.

Výstavba

Po zvážení uvedených faktorů si zvolte rozměr i tvar dešťové zahrady. Ten si můžete nejdříve zakreslit do plánu, abyste přesně věděli, jak hlubokou a širokou díru vyhloubit, ale i to, jakým způsobem do zahrady přivedete odtokovou vodu. Na zahradě si následně vyměřte stanovený rozměr, k čemuž můžete použít kolíky a provaz. Na základě vyměřeného obvodu můžete začít vykopávat zeminu do hloubky 15 až 30 cm. Vykopaná plocha by měla být rovná, odstraněná zemina může být použitá po bocích jako násep.

Stékající dešťovou vodu z domu můžete přivést vykopáním úzkého žlabu, který se vysype kamínky, nebo podzemní PVC trubkou, která povede přímo z okapu. Vykopanou prohlubeň následně vrstvěte jutovinou, zasypte kamínky (štěrkem), které se přikryjí opět jutovinou, po které následuje vrstva substrátu. Ta by měla být směsí písku, hlíny a rašeliny, příp. použijte jakýkoliv propustný substrát vhodný pro vámi vybrané rostliny. Substrát můžeme obohatit i o kompost a dodat tak rostlinám živiny. Vrch se pokryje vrstvou mulče. Do takto připravené dešťové zahrady můžete začít vysazovat rpstliny.

Rostliny do dešťové zahrady

Do dešťové zahrady je možné sázet místní i cizokrajné rostliny. Vhodné jsou trávy a rostliny rostoucí v blízkosti vodních toků, ale důležité je, aby rostliny zvládaly nápory vody, promokření a zároveň možné sušší období. Doporučuje se proto kombinovat rostliny, které potřebují hodně vláhy, a rostliny potřebující průměrnou závlahu. Rostliny potřebující vláhu by měly být umístěné ve středu, kde je zahrada nejhlubší, ostatní rostliny zase po okrajích.

Zalévání dešťové zahrady

Do výběru se často dostane asta, alchemilka, helénium, konopáč, kosatec, máta vodní, kuklík potoční i puškvorec. Z okrasných trav je to např. liliovka, ostřice, proso či sítina. Modrými květy zaujme pomněnka a bělotrn banátský, žlutými třapatka, dofialova kvete echinacea i vrbice. Z nízkých porostů se vysazuje blatouch bahenní se žlutými květy, z keřů je oblíbený muchovník.

Péče a údržba

Potom, když se zasazené rostliny úspěšně ujmou, následuje už jen pravidelná údržba dešťové zahrady. Ta je úplně jednoduchá a stačí se jí věnovat skutečně jen jednou za čas. Spočívá v prolédnutí dešťové zahrady – kontroluje se zdraví rostlin, pokrývka mulče a celkový stav zahrady. Pokud jsou rostliny napadené škůdci nebo chorobami, je potřebné se jim zvlášť věnovat. Pokud se na zahradě vyskytl plevel, je třeba jej vyplít. Vrstva mulče se může postupem času zmenšovat, proto by se měl doplňovat. Nejvíc péče o dešťovou zahradu vám zabere právě zalévání rostlin v létě, když se vyskytne delší období vysokých teplot bez srážek. Po zbytek roku je však údržba minimální.

Cena dešťové zahrady

Při plánování výstavby dešťové zahrady je potřebné zvážit i to, jaký rozpočet jste na její výstavbu ochotní investovat. Cena však není jednoznačná – závisí na tom, zda si necháte zahradu navrhnout, nebo ji vytvoříte sami, zda si ji necháte postavit, nebo se do práce pustíte sami. Záleží na tom, jak drahý a odkud seženete materiál, tedy geotextilii, štěrk, substrát, kompost, mulč, příp. i přítokovou PVC trubku. Cena závisí i na velikosti vaší dešťové zahrady, protože od toho se bude odvíjet množství materiálu. A v neposlední řadě závisí i na množství a druhu rostlin, které si vyberete. Při svépomocné realizaci vás může zahrada vyjít na 100–300 eur, ale když si s výstavbou necháte pomoci, může vás to vyjít i na desetinásobek této sumy.