Jak pěstovat dřínku (dřín obecný) – rozmnožování, vysazení, odrůdy
Dřín obecný se na Slovensku pěstoval už před několika sty lety. Postupně z našich zahrad vymizel, což je však obrovská škoda.
Je nenáročný, odolný a jeho plody – dřínky – patří k nejlepším zdrojům vitamínu C a k ovoci, které je možné zpracovat na sto způsobů.
Seznamte se s ovocem našich prababiček
Dřín obecný, lidově nazývaný dřínka, s největší pravděpodobností pochází z oblastí Balkánu a Malé Asie. Postupně se však jeho pěstování rozšířilo do celé Evropy i na jiné kontinenty. V literatuře z 80.–90. let minulého století se o něm toho píše jen velmi málo.
Například v knize Zelinkár z roku 1793, od autora Juraja Fándlyho, je dřín uvedený několikrát. „Uvař listy dřínu s octem a podrž teplé v ústech, hojí velkou bolest zubů.“ Tak je popsaný jeden z jeho účinků. Protože dnes opět hledáme zapomenuté, původní druhy rostlin, které jsou zdravé, odolné a jednoduché na pěstování, dřín se začíná do našich zahrad pomaličku vracet. Pokud v té vaší ještě neroste, měli byste to co nejdříve změnit.
Pěstování dřínu obecného
Dřín obecný je velmi nenáročnou rostlinou. Ve volné přírodě se přirozeně vyskytuje na vápenatých půdách, nejčastěji na loukách nebo okrajích lesů, kde proniká dostatek světla. Pokud mu tedy na svojí zahradě poskytnete podobně vhodné stanoviště, úspěch máte zaručený.
- pH půdy: Nejlépe se mu daří v půdách s neutrálním až mírně zásaditým pH. Kyselé půdy nesnáší nejlépe, protože jsou chudé na vápník, který je pro něj životně důležitý.
- Typ půdy: Dřín má rád propustné, hlinito-písčité půdy, pozor, ne čistě písčité. Jeho kořenový systém je však dostatečně silný na to, aby se „protlačil“ i skrz jíl. V tom případě však musíte počítat s pomalejším růstem a menší úrodou. Dřín roste bez problémů i v kamenité půdě. Vysloveně nevhodné jsou trvale přemokřená místa.
- Složení půdy: Nejdůležitějším stopovým prvkem je vápník. Prospěje mu i vyšší obsah draslíku a hořčíku.
- Stanoviště: Jediným požadavkem, který byste měli tomuto stromu splnit, je dostatek světla. Saďte ho na slunné stanoviště. Poroste i v polostínu (minimálně 6 hodin světla denně). Vyhovuje mu spíše závětří. Některé odrůdy šlechtěné pro pěstování v extrémních podmínkách snášejí i silný vítr.
- Zálivka: Dřín snáší velmi dobře dlouhodobé sucho, proto ho není nutné zalévat. Trochu vody mu můžete dopřát v extrémně horkých dnech. Lepším řešením je však pravidelné mulčování organickým materiálem (tráva, listí, plevel) přímo kolem jeho kmene.
- Hnojení: Pokud dřín posadíte do dostatečně výživné půdy, hnojení je absolutně nepotřebné. V půdách chudých na živiny mu můžete pomoci zahradním kompostem. Je vysloveně „alergický“ na umělá – průmyslová hnojiva. Také v tomto případě je velmi užitečné mulčování organickým materiálem. Ten se bude postupně rozkládat a přirozeně vyživovat dřín.
- Škůdci a choroby: Dřín je velmi odolný vůči škůdcům i chorobám. Výjimečně ho mohou napadnout mšice. Nikdy však proti nim nebojujte chemickými postřiky, které dřín nesnáší. Jeho největším nepřítelem bývají veverky a ptáci, kteří si velmi rádi pochutnávají na dřínkách.
Rozmnožování dřínu
- Rozmnožování ze semen je poměrně úspěšné, ale musíte počítat s tím, že dřín roste extrémně pomalu a semena klíčí až druhý rok po zasazení, protože musí projít stratifikací (promrznutím). Na dospělý strom či keř si tedy počkáte hodně dlouho. Semenáče také na sebe nemusí převzít vlastnosti (např. kvalita plodů) mateřské rostliny. Můžete je však využít jako podnož při roubování.
- Vegetativní rozmnožování je velmi jednoduché. V červnu až v červenci z rostliny odeberte mladé výhonky nebo polodřevnaté odřezky. Stačí je vložit do vody nebo přímo do země a čekat. Celý proces urychlíte použitím stimulátoru růstu kořenů.
- Roubování je asi nejistější metoda rozmnožování dřínu. Zároveň si však vyžaduje určité zahradnické zručnosti. Odřezky se odebírají také v červnu až červenci. Nasledovný postup je stejný jako při roubování všech ostatních ovocných dřevin.
- Rozmnožování tzv. odkopky je považované za nejistější. V průběhu května až června je potřebné k mladým výhonkům, které vyrůstají ve spodní části kmene mateřské rostliny, přihrnout zeminu. V říjnu budou výhonky už zakořeněné. Tehdy je i s kořínky odřežete od stromu a zasadíte na nové místo.
Datum:
Jeho pěstování se rozšířilo zejména díky magickým účinkům jeho plodů. Jsou velmi zdravé a prospěšné pro organismus. Jak se správně starat o muchovník? Všechno podstatné v našem článku!
Číst celý článekJak a kdy vysazovat dřín
Dřín roste skutečně pomalu. Za jednu letní sezónu se jeho přírůstek pohybuje maximálně kolem 10 cm. Rodit začíná ve věku kolem 10–15 roků (dožívá se až 200 roků). Proto je koupě většího stromku jistějším a rychlejším způsobem pěstování. Cena stromu dřínky se pohybuje od 10 do 120 eur, v závislosti na odrůdě a velikosti.
Vhodnou dobou pro výsadbu již zakořeněných stromů je časné jaro nebo podzim, podobně jako u všech ovocných dřevin. Dříně mohou růst jako keře nebo stromy, obecně byste je měli od sebe sázet ve vzdálenosti 4 metrů.
Okrasné versus užitkové odrůdy
Při koupi dřínu buďte velmi pozorní. Kromě původní odrůdy, tedy dřínu obecného, existuje nespočetné množství kultivarů, přičemž některé nejsou jedlé, ale slouží jen jako okrasné rostliny, vhodné například na výsadbu živých plotů. Pěstování všech odrůd je naprosto stejné.
- Dřín obecný/Cornus mas: Původní – nešlechtěná odrůda dřínu. Dorůstá do výšky 3–4 metrů, má sladkokyselé červené plody. V současnosti je velmi populární nová polská odrůda Szafer.
- Dřín lékařský/Cornus officinalis: Dorůstá až do výšky 10 metrů. Jeho plody jsou také jedlé, složením i vzhledem se podobají plodům dřínu obecného.
- Dřín japonský/Cornus kousa: Strom vysoký 3–10 metrů, také s jedlými, ale ne moc chutnými plody, které připomínají ovoce liči.
- Dřín bílý/Cornus alba: Jde asi o nejodolnější, ale čistě okrasný dřín. Může mít bílo-zelené listy a červené, žluté nebo bílé plody, které mají rádi hlavně ptáci. Na rozdíl od ostatních odrůd je vhodný na pěstování v květináči a v podmáčených i kyselých půdách. Snese stinná a větrná stanoviště. V našich končinách dorůstá jen do velikosti keře a je vhodný na zakládání živých plotů. Rozmnožování dřínu bílého je nenáročné (stejné jako u jiných odrůd), takže si svoje živé ploty můžete neustále rozšiřovat.
- Dřín Joliko – velkoplodý/Cronus mas ´Jolico´: Jde o speciálně šlechtěnou odrůdu s velkými a sladšími plody (cca 3 cm). Je extrémně odolná vůči škůdcům a chorobám.
- Dřín květnatý/Cornus florida "rubra": Má zajímavě zbarvené listy a netypickou strukturu kůry. Červené plody nejsou sice jedovaté, ale podobně jako u jiných okrasných dřínů vysloveně nechutné. Ptáci je však ocení.
- Dřín tichomořský/Cornus nuttallii: Na rozdíl od ostatních odrůd kvete na bílo. Jeho plody jsou jedlé, ale těžko stravitelné. V teplých oblastech dorůstá až do 25 metrů, u nás je však podstatně nižší.
Pěstování dřínu v polykultuře
Dřín dokáže být prospěšný pro mnohé jiné rostliny, se kterými ho můžete pěstovat v polykulturním seskupení. Vhodnými partnery jsou sedmikráska obecná (Bellis perennis), líska obecná (Corylus avellana), prvosenka bezpylová (Primula vulgaris), scila dvojlistá (Scilla bifolia), mahóne cesmínolistá (Mahonia aquifolium), jetelina plazivá (Trifolium repens), chocholačka (Corydalis), kdoulovec nádherný (Chaenomeles speciosa), sněženka jarní (Galanthus nivalis) a olše (Alnus).
Jak zvýšit úrodu dřínek
Dřín by měl bez problémů rodit i bez speciální péče, ale existuje několik způsobů, jak úrodu zvýšit.
- Pravidelný řez: Během léta nebo na podzim pravidelně ze stromu odstraňujte poškozené a vyschlé části. Vhodný je i řez bočních výhonků na kmeni. V případě, že koruna dřínu příliš zhoustne, můžete ji jemně zředit, aby se slunce dostalo do jejího vnitřku.
- Pěstování vhodných odrůd: Dřín je samoopylová (jednodomá) rostlina, proto ji můžete pěstovat i jako jednotlivce. Pokud však v blízkosti sebe vysadíte stromy odrůdy Titus a Devín, dosáhnete mnohem bohatší a hlavně pravidelnou úrodu dřínek.
Sběr a skladování dřínek
Dřín kvete velmi brzy na jaře, už v průběhu února až začátkem března. Celá rostlina i květy jsou mrazuvzdorné, proto ho můžete pěstovat také v chladnějších nebo výše položených oblastech (až do 600 metrů nad mořem). Dřínky, v závislosti na odrůdě, dozrávají od konce srpna do první poloviny října.
Dlouho se věřilo, že by měly před sběrem projít mrazem. Podobně jako šípky změknou a mají o něco sladší chuť. Dřínky však po dozrání začínají velmi rychle opadávat a navíc jsou lákadlem pro ptactvo. Proto je lepší je průběžný sběr. Plody jsou zralé v momentě, když mají sytě červenou barvu. Na jednom dřínu s dobrou rodivostí můžete počítat s 35–50 kilogramy plodů ročně. Skladování dřínek je možné jen mražením nebo v podobě lektvarů, šťáv či marmelád.
Proč pěstovat dřín
- Čerstvé plody jsou bohatým zdrojem kyseliny vinné a jablečné, tříslovin, pektinu, vápníku, draslíku a hořčíku.
- Obsahují vitamín A a hlavně C. Dřínky se dokonce nacházejí na čtvrtém místě v žebříčku plodů s obsahem céčka, a to hned po rakytníku, šípcích a rybízu.
- V lidovém léčitelství se používají hlavně sušené plody, a to ve formě prášku, který je nápomocný při trávicích problémech (onemocnění střev a žaludku, průjmu) a podporuje imunitní systém. Podobné účinky má také lektvar nebo šťáva z dřínek.
- Z čerstvé kůry se připravuje léčivý odvar, účinný při střevních katarech.
- Rozpučené listy zase pomůžou jako obklad na těžko se hojící nebo hnisavé rány a také krevní podlitiny.
- Z plodů se vyrábí džem, marmeláda, kompot, víno, šťáva a také poměrně známý destilát, dřínkovice. Naložené v octu připomínají olivy.
- Dřínky se můžou konzumovat i v čerstvém stavu, například jako součást zeleninových salátů. Jejich kyselá chuť se hodí k rybám.
- Protože dřín kvete velmi brzy na jaře, je výbornou medonosnou rostlinou v období, kdy v přírodě není mnoho zdrojů pylu.
- Plody jsou důležitou součástí stravy divoce žijícího ptactva. Jsou však i výborným zdrojem vitamínů pro chovanou drůbež, hlavně slepice.
- Pražená semena slouží jako náhrada kávy.
- Listy a větvičky jsou vhodné na krmení králíků a koz.
- Dřevo dřínu patří k jedněm z nejodolnějších. Vyrábějí se z něho například rukojeti zahradního nářadí.
Autor článku
Milujem prírodu so všetkým, čo v nej rastie a žije. Som vyštudovaná učiteľka pre najmenších drobcov, ktorú však zlákalo písanie, zvieratá a život...
Vzhlédnite také naše inspirace
Patrová postel - šetří místo a děti ji milují
Co dělat, když máte jen jednu dětský pokoj, ale dvou mrňousů? Skvělým řešením, které šetří místo, je patrová postel. Děti ji budou milovat, hrozí však, že se poperou o to, kdo bude spát...
Dětský pokoj pro dívku - nemusí to být jen růžová
Vybíráte vhodné zařízení do pokoje pro své dítě? Chce do svého pokoje růžovou, fialovou, bílou, případně žlutou? V naší galerii najdete různé inspirace do dětského pokoje pro dívku.
Zelená ložnice - budete se v ní cítit jako v bavlnce
Patří zelená k vašim oblíbeným barvám? Pak se jí při zařizování bytu nemusíte vůbec obávat. Podívejte se, jak se hodí například do ložnice.
Publikováno dne: 11.06.2021Posledná aktualizácia: Hodnocení článku:
(90.2%)V této kategorii najdete i:
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
Štěpení ovocných stromů – očkování, roubení, plátkování Pro zkušenější zahrádkáře možná nic nového, ale pokud jste v tomto směru nováčkem, určitě vás bude zajímat, co to vlastně štěpení ovocných stromů je a co všechno obnáší.
