Jak se zbavit ploštice v bytě a zahradě?

Ploštice nepatří k velmi oblíbenému hmyzu, protože zápach, který dokážou vytvořit, je skutečně nepříjemný. Člověka dokážou do němoty otravovat létáním kolem světla, a když si na nás sednou, tak není vůbec jednoduché je setřást. Ploštice navíc patří ke škůdcům.

Jak se jich zbavit, co to ty ploštice vlastně jsou a jak škodí našim rostlinám?

Ploštice není jen jedna

Když se řekne „ploštice“, drtivé většině z nás se vybaví malý brouk se sploštěným tělem. Někdo má však „před očima“ brouka zeleného, někdo červeného s černými pásky a jiný zase hnědého s bílými skvrnami. Není divu. Na světě žije více než 40 000 druhů ploštic, z toho až cca 900 u nás. Slovo „ploštice“ ve skutečnosti nepojmenovává konkrétního brouka, ale celou skupinu.

Ploštice přijímají potravu přes bodec – sosák, který mají umístěný na přední části hlavy. Není to obvyklé, ale pomocí něho dokážou ve stavu ohrožení také poštípat. Mají dobře vyvinutý pár očí, i když poznáme i takové druhy, které jsou slepé. Zcela typické jsou jejich dva páry křídel, které mají rozdílnou strukturu. Přední pár tvoří polokrovky a zadní zase blanitá křidélka. To znamená, že ploštice patří k velmi zdatným letcům.

Zajímavé jsou i jejich nohy. Některé druhy mají na předních nožičkách jemné chloupky, díky kterým se dokážou dokonale přichytit na různé povrchy, například i na vaši kůži. Poznáme i takové ploštice, které mají nohy přizpůsobené ke skákání, nebo dokonce plavání. Tyto potvůrky žijí na souši i pod vodní hladinou.

Proč ploštice páchne

Už název tohoto brouka nám jasně napovídá, že jeho vůně nebude úplně vábná. Ploštice mají v zadní části těla umístěnou pachovou žlázu, ze které dokážou v některých případech uvolnit skutečně zapáchající sekret. Nepáchnou však pořád. Jde o jejich obrannou funkci, kterou využívají jen ve stavu ohrožení, tedy například tehdy, když se je snaží ulovit pták, větší hmyz nebo je chytíte do ruky vy. Sekret, který z této pachové žlázy uvolňují, může být u některých druhů jedovatý. Nemějte strach, vám nemá jak ublížit. Nebezpečný je jen pro ostatní hmyz nebo skutečně drobné savce (např. mládě myši).

Jak škodí ploštice v zahradě

V České republice žije několik stovek druhů ploštic, přitom některé řadíme mezi zahradní škůdce, některé dokážou způsobit problémy i člověku, jiné zase neškodí nikomu a nijak a některé druhy dokonce můžeme zařadit mezi vysloveně prospěšné, protože se živí jinými zahradními škůdci.

Ploštice, které škůdci jsou, se živí listovou šťávou rostlin, čímž z nich odebírají podstatnou část živin. V důsledku toho rostliny pomaleji rostou, mohou méně rodit nebo tvořit menší počet semen, což je negativní hlavně tehdy, když některé druhy ve vaší zahradě pěstujete právě pro tento účel. Na napadených listech je možné pozorovat nekrózní kruhy velké asi 3 mm. Časem se však obvykle spojí a listy mohou odumřít.

Ploštice parazitují na zelenině, okrasných rostlinách, ale i ovocných či jehličnatých stromech. Celkově napadají více než 100 druhů rostlin. Pro kořenovou zeleninu jsou všeobecně neškodné. V následujících řádcích si představíme několik druhů, které u nás patří k velmi častým.

Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus)

Asi nejznámější plošticí, která se v našich zahradách vyskytuje velmi často, je ruměnice pospolná, lidově nazývaná také jako tramvaj, muzikant či sanitka. Jde o drobného červeno-černého broučka, který se vyskytuje v mnohočetných houfech hlavně na okrajích záhonů, kmenech stromů, dřevěných předmětech, v okolí líp či na různých stinných místech. Tato ploštice však nepatří mezi nebezpečné škůdce. Živí se převážně sladkým nektarem, který vytéká z plodů, takže rostlinám žádným zásadním způsobem neškodí.

Ploštice nazelenalá (Palomena prasina) a ploštice zelená (Palomena viridissima)

Obě ploštice mají zelenou barvu a představují problém pro všechnu plodovou zeleninu, protože vylíhnuté nymfy dávají přednost požírání mladých plodů. Samotné ploštice jim neublíží. Problémem jsou drobné ranky, které jsou náchylné na napadení plísňovými onemocněními.

Podobně rostliny poškozuje také ploštice červená (Pentatoma rufipes). Můžeme ji však řadit spíše mezi pomocníky, protože její oblíbenou potravou jsou housenky a červi jiných škůdců. Kromě nich si pochutnají na třešních, ale jen tehdy, když nemá dostatek živočišné potravy. Plodovou zeleninu obvykle napadá také ploštice s latinským názvem Nezara viridula, která má ráda rajčata.  

Ploštice obecná (Dolycorys baccarum) a ploštice rohatá (Carpocoris fuscispinus)

Ploštice obecná je nevýrazný brouk červenohnědé barvy se zajímavou kresbou na zádech. Dorůstá do velikosti okolo 10 mm a její oblíbenou plodinou jsou jahody. Při jejím přemnožení mohou plody nepříjemně páchnout, přičemž je dost náročné se tohoto aromatu zbavit. Ploštice obecná patří k našim nejrozšířenějším druhům a je typická tím, že zapáchající sekret uvolňuje asi nejčastěji, například i při náhodném dotyku při okopávání úrody.

Ploštici rohatou, která dorůstá do velikosti 14 mm, poznáte podle výrazného výčnělku na zádech. Obývá převážně oblasti na pahorkatinách a také v nížinách. Podobně jako její „kolegyně“ se živí převážně jahodami. V ohrožení jsou však i všechny ostatní rostliny z čeledi růžovitých, tedy například růže, jabloně, hrušky, třešně a švestky.

Ploštice pásová (Graphosoma lineatum)      

Ploštice pásová je naší asi nejkrásnější plošticí. Poznáte ji podle výrazně červeného těla pokrytého souměrnými černými pásky. Z dálky připomíná uvedenou ruměnici, ale je o dost větší. Právě tento druh patří k těm nejzapáchavějším. Nejčastěji se vyskytuje na vlhkých místech v blízkosti vodních ploch (potok, ale i zahradní jezírko či bazén).

„Specializuje“ se na rostliny z čeledi mrkvovitých, proto se s ní setkáte hlavně na mrkvi, koriandru, kopru, pastináku nebo petrželi. Tento druh je pověstný také svým milostným tancem. Samečci a samičky spojené zadečky dokážou v okolí záhonů „tancovat“ celé hodiny. Po skončení páření samička klade vajíčka přímo na rostliny, kde zůstává i po jejich vylíhnutí. Je to jednoduše starostlivá matka.

Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis)

Tato ploštice se na první pohled od svých soukmenovců podstatně liší. Je hnědo-bílé barvy, má podlouhlé tělo a dlouhá tykadla. Jde o invazivní druh, který se k nám dostal relativně nedávno, a to spolu s dováženým dřevem z Itálie. S největší pravděpodobností se tak stalo v roce 1999.

Vroubenka americká stojí za zmínku hlavně z důvodu, že jde o jednu z největších evropských suchozemských ploštic. Dorůstá až do velikosti kolem 20 mm. Pro člověka je neškodná, ale patří k těm druhům, které na podzim velmi rády lezou do domů a bytů. V zahradě nadělá podobnou škodu jako ostatní druhy ploštic.

Kněžice zelná (Eurydema oleraceum)

Úhlavním nepřítelem všech rostlin z čeledi zelných je právě kněžice zelná. Má nepřehlédnutelnou černo- nebo hnědo-bílou kresbu s typickým metalickým leskem. Šťávu z listů sají hlavně čerstvě vylíhnuté nymfy, které do nich navíc vypouštějí jedovaté sliny. V důsledku toho na listech vznikají nekrózní skvrny, což je projevem úbytku živin. U zelných rostlin ploštice nejvíc škodí těm, které pěstujete na semena. Samotným plodům v podstatě nemají jak ublížit.

Jak zlikvidovat ploštice v zahradě

Zbavit se ploštic v zahradě není vůbec jednoduché. Avšak, pokud nedojde k jejich přemnožení, žádný boj není je nutný, protože na rostlinách nedokážou nadělat žádné závažné škody. Navíc mnohé druhy ploštic se kromě rostlinné potravy živí také jinými škůdci, takže je můžeme do určité míry označit za užitečné. Pokud byste ploštice zpozorovali ve větším množství, můžete se vaše rostliny pokusit ochránit některými z následujících způsobů.

Ploštice v bytě

S plošticemi nebojují jen zahrádkáři, ale i obyvatelé paneláků. Všechen hmyz, včetně ploštic, v městském prostředí hledá místa, která ho ochrání před sluncem, deštěm nebo zimou. Ploštice nám do bytů vlétají hlavně večer, a to koncem léta a na podzim, kdy se snaží ukrýt před chladem. Lákají je však i rostliny na balkonech a údajně i fasády domů pomalované žlutou barvou. Také se často vyhřívají na nahřátých stěnách paneláků.

Boj proti plošticím je předem prohraný, proto se před nimi raději chraňte síťkami na oknech. Pomůže i pravidelné uklízení balkonu. Podobně jako na zahradě i tam se ploštice skrývají v napadaném lstí, starém dřevěném nábytku nebo jiných škárách. Jejich výskyt v lidských obydlích může být enormní hlavně koncem podzimu, kdy se snaží naše byty využít na přezimování. Domů si je však můžeme přinést například i v zahradním substrátu.

Štípnutí plošticí

Ploštice, na které trefíme v našich zahradách nebo na balkonech, štípou jen málokdy. Stát se to může, podobně jako například u berušek nebo motýlů. Tento hmyz za normálních okolností neštípe, ale čas od času se to stane. Drtivá většina ploštic není jedovatá pro nás ani naše domácí zvířata. Štípnutí plošticí je však jiné v případě, když hovoříme o různých invazivních druzích nebo štěnici ložní, která se také řadí do tohoto taxonu.

Jak se bránit před štěnicí ložní

Štěnice ložní dorůstá do velikosti 5–9 milimetrů a je velmi častou obyvatelkou našich bytů. Pokud se vám na těch částech těla, které nemáte v noci zahalené (dekou či oblečením), začnou objevovat štípance velké 1–3 milimetry, měli byste zpozornět. Lidé si je velmi často zaměňují se štípanci od komárů, proto nezjistí, že mají byt zamořený štěnicemi. Všeobecné přesvědčení, že tito škůci žijí ve špíně, není správné. Mohou osídlit i ten nejčistší byt na světě.

Domů si jeh přineseme v nábytku, šatech nebo na ovoci či zelenině. Mohou však přijít i „po vlastních“, a to přes otevřené okno nebo drobné štěrbiny ve stěnách. Aktivní jsou právě v noci. Během dne se však neukrývají v posteli, ale na různých tmavých místech v bytě. Zbavíte se jich pomocí klasické deratizace a důkladné dezinfekce celého prostoru. Do doby, než se jich zbavíte nadobro, můžete vyzkoušet babský trik, při kterém nohy postele oblepíte lepicí páskou. Štěnice se při svých nočních výletech na pásce přichytí a vy budete v bezpečí.

Síťnatka platanová

V rámci ploštic nemůžeme opomenout ani tento cizokrajný druh. Síťnatka platanová – Corythucha ciliata je ploštice velká asi jen 3 mm. Její přirozenou potravou je rostlinná šťáva z platanů. Ve světě se však objevily 3 případy, kdy se ocitla v lidských obydlích, kde se živila lidskou krví. Tato ploštice připomíná mimozemského tvora, a pokud se objeví vo vaší domácnosti, neexistuje jiná možnost než kompletní deratizace. Volným okem je totiž skoro nepozorovatelná. I když to zní strašidelně, krev ve skutečnosti saje jen omylem. Hledá platan, žádný nenajde, tak si pochutná na vás.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 01.09.2021
Posledná aktualizácia: