Pěstování rajčat – sázení, zalévání, choroby a škůdci
Pokud vás už omrzela „umělá“ a nevýrazná chuť rajčat ze supermarketů, proč si nevypěstujete vlastní? Není to vůbec složité.
V článku vám poradíme, kdy je vysázet, jak se o ně starat, před jakými chorobami a škůdci je chránit a jakým způsobem a kdy sbírat úrodu.
Substráty a hnojiva pro rajčata
Vysazujte pouze ze sazenic
Rajčata musíte vždy předpěstovat, pěstování rajčat ze semene v našich zeměpisných šířkách je totiž mimořádně náročné. Semena rajčat na předpěstování seženete také v zahrádkářských potřebách, ale můžete použít i semena plodů z předcházející úrody.
Vypěstování těchto sazenic vám potrvá cca 2 měsíce, začněte tedy koncem února až v polovině března. Přes den je udržujte v prostředí s teplotou 25 °C, během noci teplotu snížte na 15 °C. Tím podpoříte tvorbu kořenového systému a zabráníte kvetení.
Příprava půdy na vysazení a výživa
Rajčata se cítí dobře v hlinito-písčitých půdách, které jsou dostatečně prokypřené a mají bohatou zásobu živin. Půda by měla být neutrální až mírně kyselá (pH 5,5–7,5).
Nevhodný pro rajčata je půdní substrát, v němž jste za poslední 3–4 roky pěstovali rajčata, papriky či baklažány, protože tyto plodiny ohrožují stejné choroby i škůdci. Pokud je na daném místě žádné choroby nepostihly, můžete je tam pěstovat opět (nejdéle 2–3 roky po sobě).
Rajčata jsou náročná na vápník, fosfor a draslík. Ideální poměr dusíku, fosforu a draslíku v hnojivu je pro ně 1,2 N:1 P:1,4 K. Můžete použít i vlastnoručně vyrobená přírodní hnojiva zředěním zákvasů z kostivalu, kopřivy, kapradiny či merlíku, případně z odvaru z cibule, který posiluje odolnost rajčat.
Pro pěstování rajčat na Slovensku máme dobré podmínky od pozdního jara. Vysazení rajčat si proto nechte až na cca polovinu května, kdy bude nebezpečí jarních přízemních mrazů definitivně zažehnané (v období po třech „zmrzlých“).
Rajčata vypěstujete i na balkóně
Na sázení vysokých odrůd rajčat si připravte opěrné kolíky, na které rostliny přivážete. Většina pěstitelů používá tenké dřevěné hranoly nebo roxorové tyče určené na betonování. Kolík, resp. tyč zatlučte cca 40 cm do země.
U každého kolíku vyhrabte jednu cca 20 cm hlubokou jámku pro každou sazenici a zalejte ji dostatečným množstvím vody (klidně i 5 l). Sazenici zahrňte zeminou, kterou následně přitlačte a opět zalejte vodou, tentokrát ale menším množstvím – zalévejte ke kořenu a nenamočte zbytečně listy.
Větší sazenice byste měli ke kolíkům přivázat ihned, u menších je nutné počkat, až vyrostou. Jednotlivé rostliny nesaďte příliš blízko u sebe, aby mezi nimi mohl proudit vzduch, který rychle osuší listy. Tím předejdete vzniku plísní z nadměrné vlhkosti. Rajčata pěstovaná s oporou v podobě kolíku či tyče by měla být od sebe aspoň 60 cm, nízkým a keříčkovým odrůdám postačí 40 cm.
U lidí, kteří nemají k dispozici zahrádky, je stále populárnější pěstování rajčat v bytě. Vhodné jsou na to větší květináče, ale problémem není ani sázení rajčat do vědra, různých vaniček, pevných pytlů či igelitových tašek. V zahrádkářských potřebách dokonce najdete pytle s půdním substrátem určené na přímou výsadbu do nich (stačí vyřezat otvor podle značení).
Nádoba na vysázení by měla mít na dně více otvorů na odvodňování. Na spodek nasypte drenážní vrstvu hrubou 5–7 cm, která může být tvořená štěrkem, keramickými střepy či nalámanými kusy polystyrénu. Přikryjte ji kouskem netkané textilie, aby ji půdní substrát neucpal.
Pěstování rajčat na balkóně nebo terase je ale podmíněné dostatkem slunečního záření. Ideální je, když je balkón, resp. terasa orientovaná na jih, tehdy budou mít rajčata na balkóně dostatek slunečního světla po celý den.
Datum:
Víte o tom, že některé druhy zeleniny si na zahradě rozummějí lépe? Podporují se v růstu a chrání se navzájem. Jako dobří sousedé. Poradíme vám, co s čím sázet, aby vaše zahrada prokvétala.
Číst celý článekPéče není pouze zalévání
Rajčata potřebují hodně vláhy, zároveň jsou však jejich kořeny citlivé na přístup vzduchu. Při zalévání se tedy snažte půdu příliš nerozbahnit a vzniklou přísušek (uschlá půda tvořící jeden celek) po zalévání překypřete motyčkou.
Při zavlažování se snažte nenamočit listy, které by tak mohly být vystavené chorobám. Zalévat byste měli odstátou vodou, která není příliš studená. Ideální doba na zalévání je tedy brzy ráno a večer, kdy slunce až tak nepálí a teplotní rozdíly mezi půdou a vodou nejsou příliš vysoké.
Když plody rajčat dozrávají, jsou citlivé na intenzívní zavlažování, nenechte proto půdu kolem rostlin dlouho schnout, abyste ji následně intenzívně zavlažili – zalévejte raději průběžně a menším množstvím vody. V opačném případě mohou rajčata popraskat.
Na vysokých rajčatech s oporou byste měli vylamovat tzv. zálistky (boční výhonky), které se tvoří v pažích listů. Z těchto zálistků se později mohou tvořit plody, které pomalu dozrávají, rostlina pro ně nemá dostatek výživy, čímž ji zbytečně vyčerpávají. U keříčkových rajčat zálistky vylamovat nemusíte.
Spodním listům a plodům byste měli zabránit dotyku s půdou. Vlhkost, která by se udržovala v místě kontaktu, je totiž živnou půdou pro vznik plísní.
Choroby a škůdci rajčat
Nejčastější onemocnění rajčat jsou:
- Plíseň bramborová – nazývá se také fytoftóra a jde o velmi agresívní houbovou chorobu listů rajčat, která se rychle šíří zejména během dlouhotrvajících vydatných srážek. Rajčata před ní ochráníte prevencí – opatrným zavlažováním a nevysazováním nahusto, aby mezi nimi proudil vzduch, který listy osuší. Jako ochrana rajčat proti plísni vám poslouží preventivní postřiky, které byste měli nasadit ihned při nástupu deštivého počasí už začátkem června. V období sběru nejdříve oberte zralá rajčata a následně použijte postřik s kratší čekací lhůtou. Některé odrůdy rajčat jsou odolné vůči plísni.
- Bakteriální tečkovitost – bakteriální onemocnění, napadající listy, stonky i plody. Na listech a stoncích se projevuje drobnými tečkovitými skvrnami, obklopenými žlutou obrubou. Na plodech skvrny vráskatějí a dosahují postupně velikosti 2–8 mm, přičemž způsobují strupovitost plodů. Zralé plody mají v okolí skvrn zelenou barvu. Na preventivní ošetření jsou vhodné měďnaté přípravky. Napadnuté rostliny byste měli z porostu odstranit a zlikvidovat, aby se onemocnění nešířilo.
- Septoriová skvrnitost rajčat – Napadá jen listy a nať rajčat. Postihuje především keříčkové odrůdy pěstované ve volné přírodě a projevuje se 2–5mm skvrnami. Následkem takto zničených listů je nižší úroda rajčat. Jako prevenci můžete použít postřiky proti fytoftoře.
- Kladosporiová skvrnitost – listová houba, která se šíří postupně od spodních listů směrem nahoru. Typické jsou pro ni žluté skvrny a později hnědnutí listů rajčat. Skvrny postupně tmavnou a nabývají hnědou až šedou barvu. Jako prevenci používejte dostatečné větrání a dbejte na likvidaci všech zbtků rostlin napadených tímto onemocněním po sběru úrody. Jako chemickou ochranu můžete použít přípravky účinné proti fytoftoře a alternariové skvrnitosti.
- Hniloba špiček plodů – choroby rajčat se nevyhýbají ani plodům. Hnilobu špiček poznáte podle velkých bledohnědých skvrn na špičce plodů. Později se na skvrnách mohou vyskytnout také houbová onemocnění. Samotná hniloba má však příčinu v nedostatečné výživě či závlaze v období dozrávání plodů. Často se vyskytuje zejména v půdách vydatně hnojených draslíkem a dusíkem – tyto látky brzdí příjem vápníku. Prevencí je pravidelné zavlažování rajčat v období sucha či hnojení tekutými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.
- Sluneční úpal – dochází k němu v důsledku intenzívního slunečního záření, zpravidla při prudké změně počasí, zejména když se po dlouhotrvajícím deštivém počasí náhle oteplí. Postižené bývají hlavně sazenice, které byly předpěstované za oknem nebo ve skleníku, kde nebyly vystavené intenzívnímu přímému slunečnímu záření. Sluneční úpal postihuje stonky, které vlivem slunce zbělají, zkřehnou a snadno se polámou. Ohrožené jsou i plody rajčat, které zůstaly náhle obnažené po vylamování zálistků. Prevencí je postupné přivykání sazenic na sluneční záření a odstraňování zálistků při slabším slunečním záření.
Nejčastější škůdci rajčat:
- Mandelinka bramborová – určitě ji znáte, vězte ale, že tento hmyz si nepochutná rád pouze na bramborách, ale také na rajčatech a baklažánech. V teplejších oblastech Slovenska se líhnou až dvě generace ročně z vajíček nakladených na spodní straně listů. Larvy potom vyhryzávají stále větší části listů. Na mandelinky jsou účinné přípravky s inhibitory tvorby chitinu – např. Match a Nomolt. Odpudíte je také vysazením máty, šalvěje, kmínu, křenu, hluchavky či měsíčku v blízkosti rajčat.
- Třásněnka západní – drobný a štíhlý, asi 1–3 mm velký hmyz s 2 páry úzkých a bezbarevných křídel s roztřepaným okrajem. Třásněnky vysávají rostlinné šťávy a jsou přenašeči virových onemocnění, napadené listy mají drobné tečkovité skvrny a jamky. Jejich přítomnost odhalíte pomocí modrých lepových destiček. Prevencí jsou ochranné sítě na ventilačních otvorech ve sklenících a odstraňování porostů plevele, na kterých se třásněnky zdržují. Pomohou i chemické přípravky na bázi parafínu, účinné látky byste však měli střídat, protože třásněnka si na ně rychle vytváří rezistenci.
- Molice skleníková – známá i pod názvem bílá muška, je škůdcem zeleniny i skleníkových a pokojových rostlin. Saje rostlinné šťávy a vylučuje lepkavou medovinu, která je živnou půdou pro houbová onemocnění. Chemické ošetření proti molici musíte udělat 3krát v časovém intervalu 3–5 dní s prostřídámím různých přípravků. Na odchyt dospělých molic můžete použít i žluté lepové destičky.
- Mšice – jsou nebezpečné, protože se dokážou extrémně přemnožit v krátké době. Způsobují žloutnutí a opadávání listů a přenášejí viruvé onemocnění. Na každý druh mšice je účinný jiný přípravek, proto si před jeho koupí ověřte, který druh mšic vaše rajčata napadl. Na rajčatech nejčastěji hodují mšice broskvoňová a mšice řešetláková. Mšice odpudíte také tím, že v blízkosti rajčat vysadíte květ s názvem aksamitník.
Nejoblíbenější odrůdy rajčat
- Vysoké odrůdy – jsou velmi rané a mají třešňové plody. Patří sem odrůdy Behnino F1, Pillicino F1 s datlovými plody a Perun se žlutými plody.
- Středně vysoké odrůdy – středně velké plody mají např. velmi rané odrůdy Toro F1 a Start S F1. Rané odrůdy s velkými plody jsou např. Torino F1 (plody nepraskají) nebo San Marzano Gigante 3 s oválnými plody. Mezi polorané odrůdy, které mají obří plody s hmotností až do 500 g (nazývané také rajčata býčí srdce), patří např. Oxheart, Beefmaster VFN F1, Homestead či Yellow Gazi Ribbet F1 se žlutými plody. Pokud vám vyhovují poloraná rajčata, ale s o něco menšími plody, sáhněte po odrůdách Parto F1 či Tipo F1, které nepraskají, případně po odrůdě Corsaro F1 s oválnými plody či po odrůdě Tornado F.
- Keříčkové odrůdy (nízké) – mezi převislé a polorané odrůdy s třešňovými plody patří např. Tumbling Tom Red (červené) a Tumbling Tom Yellow (žluté) – tyto druhy jsou určené na pěstování v závěsných či samozavlažovacích nádobách. Rané odrůdy s kompaktním vzrůstem a třešňovými plody jsou Minigold se žlutými plody a Rubinek. Velmi rané se středně velkými plody jsou Šejk, Orbit a Diana (odolná vůči plísni). Mezi polorané odrůdy s většími plody do cca 130 g patří např. Darinka F1 (snese i chladnější podmínky), Karla (určená na pěstování na balkonech), Denar (vhodná na výrobu kečupu), Oranže, Pavlina či Tereza F1.
Autor článku
Jsem technik tělem i duší. Odmalička mě bavilo rozebírat a skládat různé přístroje a zjišťovat, jak fungují. Podobně dokážu rozebrat na součástky i...
Vzhlédnite také naše inspirace
Bílé kuchyně - v bílé bude vaše malá kuchyně vypadat větší
Jednoduchá, jemná, čistá a nadčasová. Přesně taková je bílá barva, která se stále více objevuje i jako barva kuchyně.
Černý gauč se stane dominantou každého obývacího pokoje
Je černý gauč dobrou volbou? Určitě ano. Podívejte se, jak dobře může v místnosti vypadat a s čím vším se dá kombinovat.
Šedá a tyrkysová
Přemýšlíte nad tím jaká barva se hodí k tyrkysové? Jednoznačně šedá! Tyrkysová působí uklidňujícím dojmem a šedá velmi dobře nahrazuje fádní bílou.
Publikováno dne: 30.05.2020Posledná aktualizácia: V této kategorii najdete i:
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česneku Vysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasu Jak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
Štěpení ovocných stromů – očkování, roubení, plátkování Pro zkušenější zahrádkáře možná nic nového, ale pokud jste v tomto směru nováčkem, určitě vás bude zajímat, co to vlastně štěpení ovocných stromů je a co všechno obnáší.
13/06/2020 08:27mám rajčata ve skleníku, krásně rostla -typ tyčkové Tornádo, teď alae za druhým květenstvím se objevilo na všech zmenšení listů až do minima a zašednutí jako kdyby usychalo a víc nerostou. Prosím o radu, co to může být děkuji
29/07/2022 20:34Dobrý den-moc prosím o radu.Mám ve skleníku na listech rajčat světlé skvrny-zespod listu do hněda a listy se kroutí směrem na horu.ČÍM MÁM OŠETŘIT ROSTLINY A JAK POSTUPOVAT.Plody JSOU JIŽ VELKÉ -ZAČÍNAJÍ ZRÁT-NERADA BYCH O ŮRODU PŘIŠLA.A ještě nevím zda se u hruškových rajčat -zkracuje délka květenství při nasazování plodů -nebo se to nechá volně růst,-prosím moc o radu a mnohokrát děkuji, pozdravem Emingerová,