Jak připravit zahradu na jaro – příprava půdy na sázení, kdy rýt

Jaro je obdobím, v němž máte poslední šanci na zahradě dohnat to, co jste nestihli na podzim. Některé práce byste měli stihnout už v průběhu února, jiné zase počkají i do května.

Příprava zahrady na jaře

Podívejte se, s čím pohnout a na co ještě máte čas.

Začněte s uklízením a opravami

Mezi úplně první jarní práce na zahradě patří obyčejné uklízení. Pokud jste nestihli na podzim shrabat listí, posbírat spadané větvičky nebo odnosit plevel ze záhonů, udělejte tak ihned, když vyjdou první sluneční paprsky a vám se bude chtít běhat po zahradě.

Zapomenuté květináče nebo zahradní nábytek, který nepřežil zimu, ze svého pozemku také odstraňte ještě předtím, než začne růst tráva a jiná zeleň. Když se zamotají do bujného porostu, budete je hledat velmi těžko. Během prvního teplého počasí se můžete pustit i do oprav altánků, cestiček nebo jiných staveb na svojí zahradě. Pokud si budou tyto práce vyžadovat betonování, počkejte aspoň do května. Čerstvě nalitý beton a mrazy, to není dobrá kombinace.

Zprovozněte zahradní jezírko

Když máte na zahradě jezírko, je pravý čas na jeho přípravu na letní sezónu. S těmito pracemi nespěchejte v případě, když chováte ryby. Ze zimního spánku byste je neměli probrat dříve, než teplota vody v jezírku stoupne nad 12 °C. To platí hlavně o jejich krmení. Ryby v chladné vodě nedokážou potravu strávit. Po zimě jsou zároveň dostatečně vyhladovělé, takže by to způsobilo pohromu. Do jezírka s touto teplotou můžete obecně i vysadit jeho nových obyvatele. Konkrétní doba však záleží podle druhu ryb.

Příprava zahradního jezírka na sezónu

v únoru můžete klidně začít s odstraňováním vyschlé trávy nebo rákosí a opravami chodníků nebo můstků kolem jezírka. V dubnu zkontrolujte koše s lekníny a přemístěte je z hluboké vody, v které přezimovaly, do mělčí. S výsadbou nových rostlin začněte podle daného druhu.

Jarní péče o trávník

S prvním kosením určitě nespěchejte, protože byste svému trávníku spíše uškodili. Přistupte k němu až tehdy, když bude travnatá plocha důkladne vyschlá, a to aspoň do hloubky 10 cm. To samé platí také o prvním zalévání. V časném jaru, tedy v období od začátku března do první poloviny května, se však o svůj trávník můžete postarat jinými způsoby.

  • Po roztání poslední sněhové pokrývky svůj trávník dobře zkontrolujte. Všímejte si hlavně toho, zda se na něm nerozšířily některé z častých chorob. Mezi ně patří plíseň sněžná, kterou poznáte podle ohraničených kruhů vyschlé a bíle zbarvené trávy. Dalšími častými chorobami jsou palušková hniloba, padlí travní, kruhová nekróza a takzvané čarovné kruhy. Kdybyste některý z těchto problémů na svém trávníku zpozorovali, sáhněte po příslušné léčbě.
  • Po zimě se často stává, že trávník na některých místech zřídne. Pokud nejde o žádnou z uvedených chorob, trávu na těchto místech vytrhejte a vysejte novou.
  • Důležitým jarním úkonem u trávníků starších než 3 roky je vertikulace, tedy prořezání trávníku, která slouží na jeho provzdušnění a odstranění travní plsti. S tímto úkonem počkejte až na sušší počasí. Vhodný je duben nebo doba, kdy se vnější teploty aspoň během 3 týdnů drží nad 8 °C. Pro tento účel budete potřebovat elektrický vertikulátor nebo vertikulační hrábě.
  • Na jaře určitě nezapomeňte trávník pořádně pohnojit. Už koncem února použijte hnojivo bohaté na dusík. Později, v březnu, trávu pohnojte ještě jednou, tentokrát hnojivem s obsahem draslíku, fosforu, železa, manganu a hořčíku.  

Jarní zakládání trávníků

Nový trávník je dobré zakládat právě na jaře. Vhodným obdobím je sice i podzim, ale protože nikdy nevíte, kdy se objeví přízemní mrazy, výsledek není jistý. Semena trávy klíčí nejlépe při teplotě od 7 do 15 °C, proto je vysévejte až v průběhu dubna. Mírné poklesy teplot semena trávy nezničí, jen zpomalí jejich růst. Práce, jako je zarovnání a vyhnojení půdy, pískování či postřik proti plevelu, můžete udělat už mnohem dříve, v podstatě okamžitě, když vám to dovolí počasí. Nezapomeňte zkontrolovat také údaje na daném druhu semen. Některé druhy si mohou na klíčení vyžadovat vyšší teploty.

Založení trávníku na jaře

Jarní příprava půdy na záhonech

Jarní příprava půdy závisí na mnoha faktorech a je hotovou vědou. Pokud jste ji stihli zkypřit a prohnojit už na podzim, v jarní období s ní nebudete mít v podstatě žádnou práci. Rozdílnou péči vyžadují také záhony, které byly během zimy pokryté mulčem. Otázkou je i rytí. To, jak přesně budete na jaře upravovat půdu, úzce souvisí i s tím, co přesně v ní budete pěstovat. V následujících řádcích se vám proto pokusíme vysvětlit aspoň základní principy, které byste měli dodržovat při jarní přípravě půdy v jednotlivých případech.

Záhony se zeleným hnojením a mulčem

Pokud jste půdu na svých záhonech nechali během zimy pokrytou mulčem z organického materiálu nebo praktizujete takzvané zelené hnojení, při kterém zůstávají rostliny na políčkách celou zimu, na jaře musíte udělat jen dvě věci. První je zapracování tohoto materiálu do půdy. Mulč z trávy, plevele nebo listí by měl být rozpadnulý na dostatečně malé části, takže je stačí pomocí motyky zakopat 10–20 cm hluboko.

Záhony s mulčem

Při zeleném hnojení mohou být některé rostliny příliš velké. Ty hoďte na kompost, použijte je na následovné mulčování nebo je před zapracováním do půdy rozdrobte. Výhodou je, že zemina, která je během zimy chráněná tímto způsobem, je dostatečně kyprá a také prohnojená. Proto ji nemusíte nijak vylepšovat.

Odkryté záhony

Zemina vystavená mrazu, větru a sněhu bude v o něco horším stavu. U těchto záhonů sehrává hlavní úlohu to, jak jste se o ně postarali na podzim. Pokud jste stihli hnojení i rytí, na jaře stačí políčka jemně zkypřit motykou. Pokud jste to však neudělali, musíte odstranit plevel i zbytky rostlin a jejich menší části zapracovat do země. Půdu důkladně propracujte rýčem a dodejte jí potřebné živiny.

Univerzálním hnojivem je vyzrálý zahradní kompost, který je vhodný na přímé hnojení skoro u všech druzích zeleniny. Můžete ho rozsypat jen na vrch zrytého záhonu nebo zapracovat asi do 10 cm hloubky. Chlévský hnůj nebo slepičince jsou už trochu jiné. Luštěniny, cibuloviny, špenát, salát či ředkvička nesnášejí přímé hnojení chlévským hnojem. Na záhonech, kde se chystáte pěstovat tyto druhy, proto použijte kompost, případně vhodný druh průmyslového hnojiva.

Rýt, či nerýt?

Zastánci tohoto způsobu úpravy půdy tvrdí, že bez pořádného zrytí na políčkách neporoste nic. Jeho odpůrci zase říkají, že jde o genocidu pro všechny půdní mikroorganismy. Rytí ve skutečnosti není pro zeminu nejlepší. V jejích vrchních vrstvách se totiž opravdu nachází ta nejúrodnější část – humus. Při rytí ho zakopete hlouběji, čímž zastavíte všechny důležité půdní procesy a také zabijete mnoho uvedených mikroorganismů.

Rýt / nerýľovať trávník?

Neúrodnou půdu dostanete naopak na povrch a celý proces musí začít od začátku. Rytím půdu tedy zkypříte, ale z hlediska její úrodnosti jí můžete zásadně ublížit. Proto není špatné, když popřemýšlíte nad mulčováním nebo zeleným hnojením, u kterých není jarní rytí potřebné.

Zakládání nových a oprava starých záhonů

Jaro je výborným obdobím i na tuto činnost. Pokud se chystáte založit nové záhony, musíte to stihnout nejpozději do konce března. Půda se totiž potřebuje trochu uležet a vstřebat hnojivo, které jí dodáte. Navíc když je zemina přirozeně vlhká, rytí vám půjde od ruky.

Oprava starých záhonů se týká hlavně těch vyvýšených. Zkontrolujte všechny desky, dřevo, cihly nebo jiný materiál, který slouží pro jejich ohraničení. Všechno poškozené a rozpadající se vyměňte. Důležité je také doplnění půdy, která na vyvýšených záhonech postupně klesá. Hnojení a kypření je stejné jako u obyčejných políček.

Příprava skleníku na sezónu

Skleník je samostatnou kategorií. V první řadě je potřebné zkontrolovat všechny obvodové stěny i střechu. Všímejte si nejen jeho skleněné části, ale i samotné konstrukce. Pokud skleník využíváte na rychlení zeleniny, všechny opravy musíte stihnout nejpozději do poloviny února. Pokud jste na podzim neodstranili zbytky rostlin, vytrhejte je spolu s plevelem.

Příprava skleníku na jaře

Ve sklenících nesmíte zapomenout ani na hnojení. Půdní život a činnost mikroorganismů jsou v krytém prostoru trochu odlišné. Proto je doplnění živin potřebné každý rok, a to bez rozdílu, co budete pěstovat. Nezapomeňte také na kontrolu všeho nářadí nebo květináčů. Pokud zjistíte, že se vám v nich usídlili hlodavci alebo jiní zahradní škůdci, všechno důkladně vyčistěte.

Výsev raných jarních plodin

Některé druhy zeleniny musíme vysévat skutečně brzy na jaře. Důvodem není jejich dlouhé vegetační období, ale požadavky na život a růst. Pokud bychom je vyseli v teplejším počasí, dočkali bychom se velmi slabé nebo žádné úrody.

  • Cibule: Sazečky můžete zasadit ihned po tom, když zem rozmrzne. Cibule je mrazuvzdorná, takže jí nevadí ani výraznější poklesy teplot. Nejpozdějším termínem jejího sázení je konec března nebo doba, kdy teplota půdy nepřesáhne 10 °C. Vyšší teploty totiž způsobují její pomalejší růst a náchylnost na houbové onemocnění. Problémem jsou i škůdci, jako je například chřestovníček cibulový. Samička klade vajíčka přímo na mladé cibulové výhonky, a to koncem dubna a v průběhu května. Kdyby v této době byla cibule velká jen 1–2 cm, nemusela by tento nájezd přežít.
  • Česnek: Také on musí jít do země velmi brzy, ideálně už koncem února. Pro česnek je brzké sázení důležité hlavně z důvodu, že potřebuje velmi mnoho vláhy, která se v brzkých jarních měsících přirozeně nachází v půdě.
  • Listová zelenina: Některé druhy salátů musíte vysít už v průběhu března. V teplejším počasí neporoste. Stihne akorát zhořknout a vyběhnout do květu. Stejné je to i u špenátu a rukoly. Brzký výsev je zároveň přirozenou ochranou před slimáky, kteří v tomto období ještě spí.
  • Petržel: Má velmi dlouhou vegetační dobu a navíc také dlouho klíčí. Vhodným obdobím na její výsev je začátek března. Protože nízké teploty pro ni nejsou ideální, můžete ji přikrýt vrstvou mulče, který ji ochrání před přízemními mrazíky. Petržel je také potřebné vysévat na několikrát, protože se stává jen málokdy, že vyklíčí všechna vysetá semena. Brzkým výsevem tedy získáte dostatek času.
  • Okrasné cibuloviny: Je vhodné je vysazovat na podzim. Pokud jste to však nestihli nebo se nechali zlákat pestrou nabídkou v obchodech, za pokus s jarní výsadbou nic nedáte. Při nejhorším se květů dočkáte až za rok. Okrasné cibuloviny musí být v zemi nejpozději do konce února.
  • Hrách: Poroste sice i v létě, ale protože patří k chladnomilným rostlinám, jarní výsev je pro něj vhodnější. Hrách můžete na záhon vyset už 8 týdnů před posledním jarním mrazem. U nás jsou za tento termín považovaní „tři zmrzlí“, tedy 15. květen.

Nezapomeňte na předplodiny

Pod pojmem předplodiny si můžete představit všechny druhy zeleniny, které se dají vysévat i v létě, ale protože jim chladnější počasí nepřekáží, je škoda nevyužít prázdné záhony. Hovoříme například o ředkvičce, mrkvi, kedlubnu a některých druzích červené řepy. Tyto druhy zeleniny sesbíráte přesně v době, když budete moci na záhon vysadit rajčata, papriku a jiné teplomilné rostliny. Myslete však na svůj osevní plán. Na stejná místa byste neměli po sobě sázet zeleniny stejného druhu, například cizrnu po hrachu (luštěniny) nebo řepu po ředkvičce (kořenová zelenina).

Ředkvičku můžete zasadit už na jaře

Jarní výsadba dřevin a keřů

Stromky a keře můžete vysadit na podzim nebo na jaře. Jarní výsadba je vhodnější hlavně u teplomilných druhů, jako jsou meruňky, angrešt, ořechy, goji, broskve nebo vinná réva. S výsadbou nezačínejte spíše než koncem února. Země musí být rozmrzlá aspoň do hloubky 50 cm. Nevysazujte je však později než koncem dubna. Teplé počasí a sušší půda nejsou nejlepšími podmínkami na jejich zakořeňování a aklimatizaci.

Květnová výsadba je už risk, ale s největší pravděpodobností by se vám měly stromky ještě ujmout. V teplejším počasí je jistější sázet zakořenené stromy a keře v kontejnerech. Kmínky bez kořenového systému a listů by měly jít do země určitě dříve. V průběhu dubna můžete vysazovat také všechny druhy růží.

Jarní řez ovocných stromů

Jarní řez a tvarování ovocných stromů je základem bohaté úrody. Goji – kustovnici čínskou, která bez pravidelného řezu sice bude růst, ale bez jakékoliv úrody, byste měli stihnout ořezat do konce ledna. V průběhu února udělejte řez starých a statných jabloní i  hrušek. Mladé stromky, a to bez rozdílu druhu, které jste vysadili na podzim, ořežte až v březnu. Ve stejném období můžete ořezávat také duly, rybízy, oskeruše, angrešt, josty, ostružiny a maliny. Višně a třešně v tomto období už začínají pučet, takže s jejich řezem počkejte až do doby, když oberete všechnu úrodu, tedy na začátek léta.

Autor článku

Viktória Hartmannová

Milujem prírodu so všetkým, čo v nej rastie a žije. Som vyštudovaná učiteľka pre najmenších drobcov, ktorú však zlákalo písanie, zvieratá a život...


Přidat komentář


Vzhlédnite také naše inspirace

Zelená kuchyně - oživte svou kuchyni barvami přírody Zelená kuchyně - oživte svou kuchyni barvami přírody

Toužíte s příchodem jara osvěžit vaši kuchyni? Naberte odvahu a dodejte její originalitu jedinečnými odstíny zelené. Vneste do svého bytu kousek přírody a harmonie pomocí mátových,...

Wire závěsné lampy - moderní svítidla Wire závěsné lampy - moderní svítidla

Hledáte vhodné svítidlo do svého obýváku či kuchyně? Wire závěsné lampy by pro vás mohly být to pravé.

Květiny na balkoně - potěší vás i vaše okolí Květiny na balkoně - potěší vás i vaše okolí

Toužíte po oáze květin na vašem balkoně? Po místě, kde se můžete ukrýt před ruchem města a vypít si v klidu kávu? Inspirujte se naší galerií.



Publikováno dne: 02.06.2021
Hodnocení článku:
(90.4%)

V této kategorii najdete i:

Datlovník – pěstování z kostky i odřezků. Jak vypěstovat palmu ze semena?Datlovník – pěstování z kostky i odřezků. Jak vypěstovat palmu ze semena?

Pokud chcete datlovník pěstovat kvůli datlím, nebude to snadný úkol. Jako okrasnou pokojovou rostlinu ho však dokáže pěstovat skutečně každý. Ať už se pro pěstování datlové palmy...

Jak pěstovat dřínku (dřín obecný) – rozmnožování, vysazení, odrůdyJak pěstovat dřínku (dřín obecný) – rozmnožování, vysazení, odrůdy

Dřín obecný se na Slovensku pěstoval už před několika sty lety. Je nenáročný, odolný a jeho plody – dřínky – patří k nejlepším zdrojům vitamínu C a k ovoci, které je možné zpracovat na...

Jak pěstovat kdouloň? Pěstování, využití, rozmnožování, sběr, chorobyJak pěstovat kdouloň? Pěstování, využití, rozmnožování, sběr, choroby

Kdouloň v sobě ukrývá mnoho vitamínu C, který vám posílí imunitu, minerálů, obsahuje fruktózu, pektin. Pokud byste chtěli pěstovat toto záhadné ovoce, řekneme vám jak na to.