Batáty – pěstování v květináči i venku na zahradě. Kde koupit sazenice batátů?

Říká vám něco název povijnice batátová? A co sladký brambor nebo batát? Tyto „pseudobrambory“ patří k nejzdravějším plodinám na světě a dobrou zprávou je, že i když pocházejí z tropických oblastí, vypěstovat si je můžete i v našich klimatických podmínkách.

Jejich pěstování je nenáročné a velmi levné. Jak na to?

Pěstování batátů začíná ve sklenici s vodou

Batáty ve skutečnosti nejsou brambory. Dokonce nepocházejí ani ze stejné čeledi. Zatímco náš lilek brambor patří mezi lilkovitou zeleninu, batáty řadíme do rodiny svlačcovitých. Proto je i jejich rozmnožování úplně rozdílné. Abyste se dočkali úrody, musíte si nejdříve vypěstovat dostatečně silné sazenice. Vegetativním rozmnožováním (vložením hlízy do země) byste velký úspěch nesklidili.

Jak vypěstovat sazenice batátů

Kde koupit sazenice batátů

Pokud nepatříte ke zkušeným pěstitelům nebo nemáte na naklíčení hlíz nervy, sazenice batátů si můžete koupit. V kamenných prodejnách na ně narazíte jen velmi zřídka – pokud vůbec. Proto se poohlédněte po e-shopech. Prodej sazenic se většinou realizuje až začátkem května.

Za předpokladu, že rostlinám dopřejete dokonalé podmínky, se výnos z jedné pohybuje kolem 3 kg. Je však víc než nepravděpodobné, že v našich zeměpisných pásmech budou podmínky pro pěstování ideální. Proto počítejte spíše s jedním, maximálně se dvěma kilogramy. Pokud byste si sazenice pěstovali sami, pro jednu rodinu stačí nechat naklíčit 3 až 4 hlízy. Z jednoho batátu vám vyroste 5–8 výhonků.

Výběr vhodné odrůdy

Na světě existuje více než 400 odrůd batátů. Některé jsou sytě oranžové, jiné mají fialovou nebo bílou dužinu. V našich klimatických podmínkách je však potřebné hledět především na délku vegetační doby. Původní odrůdy potřebují na dozrání 130 až 170 dní slunce a tepla, což je u nás téměř nereálné.

Kdy a jak vysazovat sazenice?

Batáty pocházejí z tropických a subtropických oblastí, takže teplo vysloveně milují. „Smrtelné“ jsou pro ně teploty už kolem 8 °C, kdy se zpomaluje nebo úplně zastavuje jejich růst. Na záhon je proto nevysazujte dříve než před „třemi zmrzlými“, tedy až po 15. květnu. Konkrétní doba výsadby závisí i na tom, ve které části Slovenska se nacházíte. Je možné, že v severních oblastech budete muset počkat až do konce května.

Rozhodující je také teplota půdy, která by se měla v hloubce 10 cm pohybovat kolem 18 °C. Jinak se kořeny nevyvinou správně, budou zakrslé a tvar hlíz bude připomínat spíše obyčejný brambor. Tento problém odhalíte na základě změny barvy nadzemní části na purpurovou. Alternativou je pěstování ve skleníku či fóliovníku, nebo použití černé netkané fólie, která pomůže nahřívání zeminy a ochrání kořeny rostlin před chladem.

Co dělat, když jste se unáhlili s předpěstováním sazenic?

Protože je velmi náročné přesně odhadnout dobu, za kterou si vypěstujete sazenice vhodné na vysazení, může se stát, že se trošku unáhlíte. Pokud se bude výhonkům v nádobě s vodou dařit, nemusíte dělat paniku. Problémem je žloutnutí listů, které je projevem nedostatku živin a zároveň jasným znamením, že vaše sazenice musí jít do země. Pokud by to však vnější teploty nedovolovaly, výhonky můžete přesadit do většího květináče a na záhon přemístit až ve vhodném termínu. Do květináče vložte papír, abyste mohli vybrat sazenici s celým kořenovým balem i zeminou. Je totiž možné, že na ní už budou růst malé batáty.

Výběr stanoviště

Batátům vyhovuje teplé a slunečné stanoviště, které je dostatečně chráněné před větrem. Rostliny potřebují dostatek prostoru, takže místo na jejich pěstování vybírejte opravdu uváženě. Měli byste je sázet ve sponách 30 x 40 x 120 cm. Když máte malou zahradu a jste smíření s nižším výnosem, můžete rozestupy mezi řádky zmenšit na 60–90 cm. Povojnice je ve své domovině trvalou rostlinou, proto je její lodyha plazivá a dokáže dorůst až do 5 metrů. U nás něco takového nehrozí. Rostlinky se drží spíše u země a nerozrůstají se ani do šířky. Prostor mezi řádky proto můžete využít na pěstování jiné zeleniny. Vhodné jsou všechny odrůdy salátů, ředkvička nebo karotka.

Batáty byste měli na jednom místě pěstovat maximálně 4 sezóny po sobě. Důvodem je možný nedostatek živin a také napadení houbovým onemocněním fusarium batatis, které se projevuje žloutnutím mladých listů a zčernáním tkání lodyhy i hlíz. Myslete také na vhodné předplodiny. Absolutně zakázané jsou jakékoliv leguminózně-bobovité rostliny (čočka, hrách, fazole, vlčí bob atd.), které půdu obohacují o dusík. Batáty nevysazujte ani v těsné blízkosti rakytníku, který také patří do této skupiny.

Příprava půdy

Batáty potřebují lehkou, propustnou, nejlépe hlinito-písčitou půdu, s mírně kyselou reakcí (pH okolo 6) a vysokým obsahem živin. Důležitý je hlavně draslík a fosfor. Dusík je potřebný, ale v o něco menším množství. Rostliny by pod jeho vlivem příliš bujely nad zemí, ale pod ní by to bylo bídné. Ještě před výsadbou můžete do zeminy zapracovat malé množství dobře vyzrálého zahradního kompostu nebo naopak úplně čerstvý organický odpad. Další hnojení batátů není nutné, protože byste podpořili růst lodyhy a ublížili růstu hlíz.

Vysloveně nevhodné jsou promokřené a těžké jílovité půdy. Hlízy by vám v nich teoreticky vyrostly, ale v mnohem menším počtu. Navíc by byly deformované a popraskané. Půdu překypřete asi do 30 cm a sazenice zasaďte do hloubky 20 cm. Mělké vysazení má za následek nižší úrodu. Během růstu přihrnujte ke stonku zeminu tak, jak se to dělá u našich brambor. Batáty můžete pěstovat i na vyvýšených záhonech, kde si můžete půdu upravit přesně podle potřeby. Vhodnou alternativou jsou však i záhony vytvořené ze slámy. Její vrstva by měla být silná aspoň půl metru.

Zálivka a další péče

Po zasazení rostliny vydatně zalijte a během následujícího týdne se snažte zálivku udržovat v množství 2,5 cm vody na metr čtvereční. Další zalévání je nutné jen tehdy, když je venku velmi teplo a sucho. Nejdůležitějším obdobím v životě batátů je prvních 6–7 týdnů po výsadbě, kdy se nejintenzívněji vyvíjejí jejich kořeny. Důležitá je přitom právě zálivka. Půda nesmí nikdy vyschnout, ale nevhodné je i přemokření. V důsledku nedostatku kyslíku se kořeny neumístí správně, a proto bude jejich následný růst mnohem pomalejší. Nedostatek kyslíku způsobuje nadbytek vláhy, ale také suchá popraskaná půda.

Batáty nikdy nestříkejte herbicidy, jsou na ně extrémně citlivé. Postřik navíc není potřebný vůbec. Tyto rostliny u nás nemají žádné přirozené škůdce. Jediné možné onemocnění, které je může poškodit, je už uvedená houba fusarium batatis, což je však velmi málo pravděpodobné. Plevel kolem rostlin odstraňujte jen v začátcích pěstování. Když bude dostatečně velký, můžete jej opatrně odstranit ručně, ale nikdy ne pomocí zahradního nářadí.

Sběr a uskladnění batátů

Na úrodu batátů se můžete v závislosti na konkrétní odrůdě těšit od druhé poloviny srpna do konce října. Hlízy jsou připravené na sběr, když nadzemní část rostlin začne odumírat. Pokud by se tak nedělo ani koncem října, se sběrem počkejte až do prvních mrazů. V tomto okamžiku však musí jít ze země bezpodmínečně ven.

Sběr si naplánujte na suchý den. Dejte si pozor, abyste hlízy mechanicky nepoškodili a ihned po vytažení je očistěte od zeminy a jiných nečistot. Batáty sušte v suché, dobře větrané místnosti při teplotě kolem 30 °C, a to po dobu 3–4 dní. Poškozené hlízy nevyhazujte, ale co nejdříve zkonzumujte. Ty zdravé uskladněte na místo s vysokou vzdušnou vlhkostí (75–80 %) a se stálou teplotou od 16 do 18 °C. Zajímavostí je, že ihned po sběru mají hlízy spíše moučnou – škrobovou chuť. Během skladování se však škrob postupně mění na cukr, proto si koncem zimy můžete pochutnat na skutečně sladkých bramborách. Dobře uskladněné batáty vám v plném zdraví a chuti vydrží klidně i 3–5 měsíců.

Batáty v květináči?

Batáty v květináči se pěstují jako vysloveně okrasné rostliny. Povojnice nevytvoří hlízy, proto všechnu sílu vyvine na poměrně rychlý růst své nadzemní plazivé části. Rostliny krásně vyniknou na pergolách nebo u plotů, po kterých se mohou plazit. Batáty v květináči můžete klidně hnojit průmyslovým hnojivem na okrasné rostliny, dusík jim neublíží. Pokud nechcete na další léto kupovat nové povojnice nebo opětovně nechávat naklíčit hlízy batátů, na podzim z rostlin odeberte pár odřezků a nechte je zakořenit ve vodě.

Autor článku

---

---

Publikováno dne: 01.10.2020
Posledná aktualizácia: