Jak vybrat to nejlepší vytápění domu nebo bytu? Tuto otázku si jednoho dne nepochybně položí každý vlastník nemovitosti. Pokud bydlíte v bytě, jste omezení ostatními vlastníky. Při hledání toho nejvýhodnějšího vytápění domu však máte podstatně bohatší možnosti.
Nemůžete se rozhodnout, jaké vytápění do rodinného domu bude ideální právě pro vás, jak dosáhnout co nejlevnějšího vytápění bytu, zda sáhnout po plynovém, nebo elektrickém kotlu na topení? V tom případě je náš podrobný přehled všech dostupných možností vytápění rodinných domů a bytů určený právě pro vás.
V bytových domech se standardně setkáte s centralizovaným vytápěním, u kterého je teplo do objektu přiváděné z jiného místa. Dnes už není výjimkou ani využívání vlastního vytápěcího systému pro daný bytový dům. Pokud vám toto společné vytápění nevyhovuje, možná budete uvažovat nad nezávislým topením. Musíme vás však upozornit, že jde o běh na dlouhou trať, který nemusí být úspěšný, a to jak z právního, tak i z praktického hlediska. Cena nezávislého topení nemusí být v konečném důsledku nejnižší, navíc zásah do centrálního topení může mít negativní dopad na všechny vlastníky bytů v domě. Předtím, než začnete přemýšlet nad samostatným vytápěním bytu, byste tedy měli zvážit všechna pro a proti.
Velmi častým jevem, zejména v bytových domech s nedostatečným zateplením, starou střechou nebo okny, je lokální vytápění bytu elektrickou energií (např. elektrické ohřívače). Tento způsob sice může být efektivní z hlediska samotného ohřátí bytu, na druhé straně se odrazí na účtech za elektřinu. Pokud nejste spokojení s teplotou ve vašem příbytku nebo máte pocit, že radiátory „se zapnou“ příliš pozdě, doporučujeme vám, abyste namísto elektrického vytápění bytu nahlédli do příslušné vyhlášky, která definuje topné období a podmínky, které musí splňovat dodavatelé tepla. Nepsaným pravidlem je, že topné období začíná 1. září a končí 31. května, důležitou úlohu však sehrává i aktuální počasí.
Při porovnání vytápění domu a bytu je jasné, že majitelé rodinných domů mají k dispozici mnohem víc alternativ. Můžete sáhnout po vlastním ústředním, lokálním nebo stále více oblíbenějším kombinovaném vytápění domu. Kromě toho máte na výběr i velké množství zdrojů energie, která slouží pro výrobu tepla, spolu s různými vytápěcími médii.
Při srovnání lokálního a ústředního topení v rodinném domě najdeme několik zásadních rozdílů. Ve zkratce se dají shrnout tak, že lokální topení je vhodnou volbou do domů, ve kterých nejsou obývané všechny místnosti, ústřední oceníte ve všech „celoobývaných“ prostorách, ať už jde o rodinný dům, byt, nebo kancelář. Třetí možností je kombinované topení, při kterém můžete využívat výhody obou těchto alternativ.
Při ústředním topení je teplo produkované na jednom místě, např. v plynovém kotli na vytápění domu, z něhož je následně rozváděné k jednotlivým topným médiím. K výhodám ústředního topení patří lepší technické podmínky na výrobu tepla, úspora místa, jednoduchá obsluha, vyšší účinnost a rovnoměrné rozložení tepla v celé budově. Ústřední topení je dobrou volbou i v případě, když hledáte způsob, jak vyregulovat topení v rodinném domě co nejpřesněji. K nevýhodám se dají zařadit vyšší investiční náklady na nákup a montáž kotle či jiného zařízení na výrobu tepla, náročnější instalace, nutnost pravidelných revizí a vybudování technické místnosti.
Při lokálním vytápění je zdroj tepla umístěný přímo v místnostech. Klasickým příkladem je topení gamatkami připojenými na plynovodní potrubí. Výhodou tohoto řešení je nižší počáteční investice a jednodušší montáž, protože odpadá nutnost zřízení technické místnosti a „tažení“ rozvodů. Nevýhodou je nižší účinnost, náročnější regulace tepla, někdy i vyšší provozní náklady na vytápění rodinného domu.
Při výběru vhodného vytápěcího systému je potřebné věnovat pozornost i typu vytápění z hlediska způsobu šíření tepla a ohřívání vzduchu. Můžete si vybrat:
Předtím, než se dostaneme k různým zdrojům energie na výrobu tepla, se podíváme ještě na jeden důležitý parametr, kterým je typ topného média. Při ústředním vytápění máte kromě standardních teplovodních radiátorů na výběr více zajímavých, ale hlavně úsporných alternativ v podobě podlahového, stěnového a stropního topení, infračervených zářičů a krbů nebo kamen na tuhé palivo. Pokud se rozhodnete pro lokální vytápění, vaše možnosti jsou následovné:
Vytápění domu radiátory je nejstarším a nejrozšířenějším vytápěcím systémem, který má určité nevýhody, ale i několik nevyvratitelných kladů. Teplovodní radiátory, které jsou v současnosti dostupné v různých vyhotoveních, např. ocelové, litinové, hliníkové, měděné, jsou jako stvořené do budov s vyššími tepelnými ztrátami, ve kterých je nezbytný rychlý náběh topení. Plusem je i možnost jejich uzavření v nevyužívaných místnostech. Větší část tepla, cca 60 %, produkovaného radiátory se do interiéru distribuuje prostřednictvím proudění vzduchu (konvekční vytápění). Zbylých 40 % tvoří sálavá složka.
Pokud hledáte estetické a ekonomické vytápění domu, podlahové topení je tím pravým ořechovým. Je ukryté v podlaze, takže nezabírá žádné místo. Největší výhodou je úspornost. Jde o tzv. nízkoteplotní systém s velkou vytápěnou plochou, což znamená, že vzhledem na plochu vytápěcího systému dokáže odevzdat větší množství nízkopotenciálního tepla. V praxi se tedy voda nemusí ohřívat na příliš vysoké teploty jako např. při vytápění domu radiátory. Teplota vody podlahového topení se průměrně pohybuje v rozmezí od 29 do 35 °C.
Podlahové topení produkuje sálavé teplo a pokrývá velkou plochu, vzduch se tedy z naakumulovaného tepla ohřívá velmi rovnoměrně. K výhodám dále patří bezúdržbovost a fakt, že trubky ukryté pod podlahou zajišťují optimální vlhkost vzduchu a nezpůsobují víření prachu. Proto jde o vhodnou alternativu pro alergiky a astmatiky. Tento vytápěcí systém můžete instalovat téměř pod všechny typy podlah. Je dobré, když mají menší tepelný odpor a nejsou přikryté tlustými koberci, které by mohly mít negativní dopad na celkovou spotřebu elektrického podlahového topení. K vysloveně nevhodným řešením patří jen dřevěné podlahy. Pozor, je důležité, jaké podlahové topení použijete. Na výběr máte teplovodné a elektrické, tedy tzv. podlahové topení suchou cestou.
Mezi nevýhody podlahového topení patří pomalejší odezva, což znamená, že nahřátí systému a následné vyhřátí prostoru trvá déle než u systému s radiátory. Háčkem je také rozmístění nábytku. Logicky, nesmí zakrývat většinu plochy v místnosti. Topení by se totiž stalo neúčinným. V neprospěch této alternativy hovoří i instalační náklady. Cena podlahového topení (materiál + montáž) je v porovnání s radiátory podstatně vyšší. Proto je dobré předem zhodnotit finanční návratnost.
Stěnové topení, které využívá tepelné sálání, je další moderní alternativou. Funguje na bázi oběhu teplé vody v plasthliníkových trubkách „zapuštěných“ do stěn. Stěnové topení patří k velkoplošným nízkoteplotním systémům, které pomocí krátkovlnného tepelného záření nahřívají předměty. Teplotní pohody je tedy možné dosáhnout při nižších teplotách, což má příznivý dopad na provozní náklady na vytápění rodinného domu.
Stěnové topení, které se hodí do všech místností, se dá využít na vytápění starého domu i novostaveb. Pro co nejlepší výsledky by se měly trubky nacházet na celé ploše stěn, díky čemuž nebudou vznikat chladná místa. V kombinaci s podlahovým topením můžete dosáhnout ještě větší úsporu energií a větší tepelnou pohodu. K výhodám stěnového topení, kromě ekonomické stránky, patří i rychlý náběh ohřevu, snížení prašnosti, průběžné vysoušení stěn a fakt, že v interiéru nezabírá žádné místo. Tento vytápěcí systém můžete navíc v létě využít také jako klimatizaci. Teplou vodu stačí nahradit studenou.
Také stropní topení využívá sálavé teplo, které nenahřívá vzduch, ale stěny, podlahy, předmety a osoby v daném prostoru. Teplo produkované vytápěcími systémy založenými na proudění horkého vzduchu totiž stoupá nahoru, cpž by v tomto případě nebylo efektivní. Stropní topení je možné využít všude tam, kde se nacházejí sádrokartonové stropy, resp. tam, kde je možná jejich montáž, přičemž nezáleží na tom, zda jde o klasický rovný, šikmý, závěsný, nízký, nebo vysoký strop.
Stropní topení funguje na stejném principu jako to podlahové a stěnové. Jde o systém trubek, kterými protéká teplá voda s teplotou kolem 30 °C. V letních měsících můžete i v tomto případě systém přeměnit na klimatizaci. V porovnání s podlahovým topením je instalace toho stropního podstatně jednodušší. Navíc mnohá měření naznačují, že je o něco účinnější.
Hledáte to nejlevnější vytápění rodinného domu? Infračervené topení může být správnou volbou. Na výrobu tepla používá elektřinu, která napájí infračervené zářiče. Ty patří k poměrně novým a alternativním. Pravděpodobně tušíte, že jsou určené jen na vytápění, ne ohřev teplé vody. Zářiče jsou ideálním řešením do menších prostor, ve kterých se generované teplo akumuluje ve stěnách, podlahách, předmětech, ale i osobách, ale neohřívá vzduch. Infračervené vytápění je i populární volbou chatařů.
Jak bylo uvedené, jde o jeden z nejlevnějších způôsobů vytápění rodinného domu. Zpravidla je možné mluvit až o 20 % nižší spotřebě energie. Tzv. tepelnou pohodu dosáhnete už při teplotě vzduchu kolem 18 °C. U jiných typů vytápění je to až 20–23 °C. Pozor, na skutečnou účinnost panelů působí i použití vhodné alternativy.
Tento typ topení je ekologický, zdravý a nenáročný na obsluhu. Infračervené zářiče totiž v porovnání s těmi elektrickými nevysoušejí vzduch. Jeho cirkulace v systémech je minimální, což se odráží v příjemnějším klimatu, které je jako stvořené pro alergiky. Infračervené zářiče si pochvalují i lidé trpící bolestmi pohybového aparátu nebo svalů. Někteří dokonce tvrdí, že dokážou podpořit imunitu.
Infračervené topení je nejúčinnější ve stavbách, které jsou vyhotovené z materiálů, jako je Ytong, Heluz, Porotherm, IZOBLOK, Liapor či Durisol. Platí je to i pro dřevěnice a sendvičové dřevostavby. Naopak infračervené panely vám nedoporučujeme použít v prostorách, kde se na stropě či stěnách nachází vrstva polystyrenu. Nevhodné jsou i místnosti se vzduchovou mezerou za sádrokartonem nebo podobným materiálem a velkým počtem prosklených stěn/oken.
Výhody:
Nevýhody:
Jednou z nejdůležitějších otázek při stavbě domu či rekonstrukci chalupy je topení. Jaký typ vybrat? Co takto popřemýšlet nad infrapanely? Představíme vám je v našem dnešním článku.
Číst celý článekVytápění domu krbem nebo kachlovými kamny patří k velmi oblíbeným alternativám. Může být využité při lokálním i ústředním topení, na které se podíváme blíže. Nejvhodnějším krbem na vytápění domu je tzv. teplovodní krb (vodník). Zdrojem tepla se stává krbová vložka připojená na vestavěný výměník. Část tepla je odváděná stejně jako v případě teplovzdušných krbů, druhá, cca 40 až 70 %, putuje přes výměník a ohřívá vodu ve vytápěcím systému, tedy klasických teplovodních trubkách. Teplovodní krby můžete využít jako doplňkové i kompletní vytápění domácnosti.
Základem každého vytápěcího systému je zdroj energie, který se podílí na výrobě tepla. Pozor, nemluvíme o energii, která slouží k pohánění samotného systému. V rodinných domech je dnes možné kromě tradičních řešení, ke kterým patří vytápění plynem, elektřinou, uhlím nebo biomasou, sáhnout i po alternativách v podobě vytápění sluneční energií, bioplynem, infračerveným zářením či tepelným čerpadlem.
Vytápění plynem je považované za cenově dostupné, jednoduché, pohodlné a efektivní. Kondenzační technika má vysokou účinnost, kterou můžete zvýšit několika způsoby (např. expanzní nádoby na topení). Plusem je také jednoduchá regulace. K nevýhodám plynového topení patří zejména finančně i fyzicky náročnější instalace. Abyste ho mohli využívat, ve vaší domácnosti musíte zajistit plynovou přípojku (dá se montovat i dodatečně, ale ne všude), přístup k plynovému potrubí a potrubí pro odvod spalin. Na přesné investiční a provozní náklady na vytápění rodinného domu se podíváme níže. Plynové kotle na vytápění domu sice mohou být umístěné téměř kdekoliv, pokud však chcete snížit bezpečnostní riziko na minimum, je dobré vybudovat samostatnou technickou místnost. Mínusem je i nutnost každoroční údržby a pravidelných odborných revizí.
Největší výhodou elektrického vytápění domu je, že ho můžete využívat téměř všude, tedy i na místech bez plynové přípojky. K plusům patří také jednodušší instalace. Elektřina je pro mnohé ekvivalentem k finančně nejnáročnějšímu vytápění. Je to však skutečně tak? Plynové systémy fungují na principu spalování paliva v ústředním kotli, v němž dochází k ohřevu vody. Ta následně cirkuluje radiátory či jiným systémem. V tomto případě je využívaný výše uvedený ohřev vzduchu pomocí konvekce, který je všeobecně pokládaný za méně účinný způsob vytápění domů/bytů.
U elektrických systémů si můžete vybrat z více alternativ, přičemž mnohé z nich využívají samostatná vytápěcí média pro každou z místností. V konečném důsledku proto vůbec nemusí jít o nákladnější typ vytápění.
Elektrický krb vás ohřeje, potěší vaše oči ohnivými efekty a není z něho téměř žádný nepořádek. Zaujalo vás to? Tak se podívejte, jaké otázky byste si měli položit, když si chcete vybrat ten nejlepší elektrický krb.
Číst celý článekNáklady na jakékoliv topení se dělí do 2 kategorií, a to instalační a provozní. Abyste si udělali co nejlepší představu o tom, zda je pro vás lepší topení elektřinou, nebo plynem, pokusíme se tyto 2 nejčastěji používané zdroje energie na vytápění porovnat právě z hlediska finanční náročnosti.
Instalace elektrického topení je v porovnání s tím plynovým zpravidla levnější, samozřejmě přesné ceny se odvíjejí od množství faktorů, jako je rozloha dané budovy či vaše osobní požadavky na daný vytápěcí systém. Průměrně úsporný elektrický ohřívač koupíte už od 1 000 Kč, při podlahovém topení musíte počítat s cenou kolem 1 000 Kč za metr čtvereční (materiál, instalace, ovládání). Cena instalace plynového ústředního topení včetně koupě kotle se v průměru pohybuje od 100 000 do 250 000 Kč.
Uhlí patří k cenově atraktivním tuhým palivům. V porovnání s plynem je levnější až o 50 %, což znamená, že průměrná domácnost může v průběhu roku na topení v průměru ušetřit až 18 000 Kč. Na druhé straně topení dřevem v kotli je levnější. Z environmentálního hlediska však jde o nejhorší alternativu, protože při spalování uhlí dochází k produkci škodlivých emisí. V tomto směru je důležité vzpomenout i typy uhlí. Na vytápění je využívané hnědé uhlí, které je levnější a dostupnější, ale méně ekologické, a černé uhlí, které je dražší, ale ekologičtější. Dnes narazíte i na různé EKO alternativy, např. na tzv. ekohrášek, který je zbavený síry a prašnosti, vytápění uhlím však nebude nikdy úplně EKO.
Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, doporučujeme vám, abyste si nákup paliva naplánovali na brzké letní měsíce, kdy je dostupné za nejnižší ceny. K nevýhodám vytápění uhlím patří nutnost jeho skladování a fakt, že nejde o takříkajíc nejčistší tuhé palivo. Topení vám do jisté míry ulehčí tzv. hnědouhelné brikety (např. vajíčka, cihličky, puky), přihazování do pece byste však ani přesto neměli provádět v bílé noční košili.
Pojem biomasa v sobě ukrývá několik typů tuhého paliva. Asi nejpopulárnější volbou je vytápění domu dřevem, dřevěnými briketami nebo peletami. Zajímavou informací je, že na základě reálných zkušeností s topením s peletami se dá odhadnout, že roční náklady na vytápění klasického rodinného domu představují jen cca 20 000 Kč. Vytápění rodinného domu peletami se proto jeví jako jedno z nejvýhodnějších v oblasti využívání biomasy.
Při topení biomasou se využívá také různý rostlinný odpad, jako je sláma, suché části rostlin (např. konopí, šťavel, sloní tráva), kůra, štěpka nebo piliny. Z ekonomického hlediska jde o jednu z výhodnějších alternativ, i když i ceny dřeva v posledních letech neustále stoupají.
Při topení biomasou jsou nejčastěji používané zplyňovací kotle, které mají 80- až 90-procentní účinnost. Toto řešení je populární hlavně v rodinných domech. V bytových jednotkách je možné, teoreticky, využít topení kusovým dřevem nebo briketami. Nezapomínejte na to, že jakékoliv tuhé palivo musíte někam umístit. Navíc, aby bylo topení dřevem efektivní, musí být uskladněné správně a před použitím musí dostatečně proschnout.
Vytápění zkapalněným plynem (kapalný propan – LPG) se nejčastěji uplatňuje na místech bez klasické přípojky na zemní plyn. Tyto typy vytápění se od sebe v zásadě příliš neliší. Hlavním rozdílem je, že při používání LPG se nevyhnete menším technickým úpravám vaší domácnosti. Podobně jako při vytápění olejem budete potřebovat zásobník, který je nezbytné patřičně zabezpečit, protože LPG po smíchání se vzduchem vytváří výbušnou směs.
Na výběr máte nadzemní, podzemní a polozapuštěné zásobníky. Nadzemní zásobníky se instalují na základovou betonovou desku nebo betonové patky. Hodí se tam, kde je dostatek volného prostoru. Podzemní zásobníky nevyžadují příliš mnoho místa, ale při jejich instalaci se nevyhnete rozsáhlejším stavebním pracem. Jde o estetičtější volbu, která je lepší i pro životní prostředí. Zásobník zapuštěný v zemi je zároveň chráněný před vnějšími vlivy, což zajišťuje vysoký odpařovací výkon. Polozapuštěné zásobníky mají kulatý tvar a zpravidla vyčnívají jen o 90–100 cm nad úrovní země.
Zásobník na LPG si můžete koupit nebo pronajmout. Cena zásobníku pro rodinný dům se standardními rozměry začíná na cca 25 000 Kč. Pronájem je výhodný hlavně z krátkodobého hlediska. V tomto případě není možné uvádět přesné sumy, protože pronajímatelem zásobníků bývají samotní dodavatelé plynu, kteří si ceny pronájmu určují sami a individuálně.
Dalším nezbytným komponentem při vytápění LPG je plynový kondenzační kotel, který je téměř totožný s tím na zemní plyn. Hlavním rozdílem je velikost trysek. Cena kondenzačního kotle pro klasický rodinný dům se pohybuje okolo 25 000–38 000 Kč. Pro standardní dům je na topnou sezónu zpravidla postačující zásobník s objemem od 2,7 do 4,8 m³. Roční náklady na samotné palivo se tedy pohybují okolo 45 000 – 80 000 Kč, což znamená, že nejde o nejlevnější topení v rodinném domě.
Výhody:
Nevýhody:
Topné oleje patří ke kapalným palivům, která jsou v domácnostech využívaná velmi často. Jde o další ekonomické vytápění domu, což však platí jen v případě použití moderního kondenzačního kotle, který díky kondenzačnímu efektu umožňuje využít až 98 % naakumulované energie v oleji. Staré olejové topné systémy patří naopak k vysloveně neefektivním řešením. Výhodou olejového topení je i pozitivní dopad na životní prostředí. Při vytápění olejem máte k dispozici 2 možnosti:
Když se rozhodnete pro tento typ topení, musíte počítat s instalací systému zásobníků, který si vyžaduje místo. Množství skladovaného paliva se odvíjí od energetické náročnosti dané budovy a vašich individuálních požadavků, tedy spotřeby tepla. Pro klasické jednorodinné domy jsou zpravidla postačující zásobníky s objemem 3 000 – 4 000 litrů.
Olej na vytápění patří k zápalným palivům, což znamená, že při jeho skladování musíte dodržet určité bezpečnostní podmínky. Pro lepší představu, místnost se zásobníkem musí být vybavená ohnivzdornými samozavíracími dveřmi, ohmivzdornými stěnami i strope. Nesmí být průchozí a zásobník není možné umístit ani na schodiště či střechu.
Provozní náklady při topení oleji je možné označit za přívětivé. Při topení v domě se standardní rozlohou 240 m² je potřebné počítat s minimální spotřebou 3 330 l oleje za rok. Roční náklady na olejové vytápění tedy představují cca 50 000 Kč.
Na druhé straně musíte počítat s vyššími instalačními náklady na samotný kondenzační kotel a olejový zásobník/zásobníky. Ceny kotlů do standardních domácností začínají už na 22 000 a končí na cca 170 000 Kč. Zásobník do standardního jednogeneračního domu vás vyjde na přibližně 50 000 Kč. V případě, že využijete i solárně-termické zařízení, počítejte s investicí okolo 75 000 – 100 000 Kč.
Potřebujete vyhřát chatku nebo jednu místnost v domě nebo bytě? Přitom chcete mít co nejnižší pořizovací výdaje: nejlepší volbou je elektrický olejový radiátor. Na co se zaměřit při jeho výběru?
Číst celý článekSolární energie je ekologická, velmi populární a ekonomická. Cenu solárního vytápění domu však není možné stanovit přesně, protože na ni působí více faktorů. Pro lepší představu je možné uvést, že 4členná rodina může za rok ušetřit v průměru 5 000–7 500 Kč. Důležitá je také cena samotných solárních panelů na vytápění domu. Ta začíná na cca 12 000 Kč.
Vytápění domu sluncem se v našich končinách nevyužívá jako kompletní topení. Problémem je množství slunečních paprsků. Doba celkového svitu bez oblačnosti se u nás pohybuje okolo 100–200 hod./rok. Všeobecně platí, že nejvíc slunečních dní připadá na červenec, nejméně na období mezi prosincem a lednem. V překladu, nemáme dostatek slunečních paprsků na to, abyste mohli solární energií vytápět celý dům i vodu.
Při vytápění domu fotovoltaikou se dá pomocí slunečních paprsků zpravidla ohřát max. 70 % z veškeré spotřebované teplé vody nebo je využít jen na 20 až 50 % z roční spotřeby tepla. Proto jsou ideální jako doplňkové topení. U nás se nejčastěji využívají při ohřívání vody, vytápění skleníků, bazénů nebo na sezónní přitápění domácnosti.
Výhody:
Nevýhody:
Vytápění bioplynem, který má téměř totožné vlastnosti jako zemní nebo zkapalněný plyn, není rozšířené tak jako předešlé „plynové alternativy“. Tento typ vytápění je nejekologičtější i nejobnovitelnější a cenově dostupný. V některých případech může jít o jedno z nejlevnějších vytápění domu. Bioplyn tvořený cca ze 70 % metanem, oxidem uhličitým a kyslíkem vzniká rozkladem organické hmoty (rostliny, zbytky potravin, hnůj – mokrá fermentace atd.) pomocí bakterií, kvasinek nebo hub, ke které je zamezený přístup vzduchu.
Při vytápění bioplynem se využívají kogenerační jednotky, které jsou tvořené motorem s elektrickým generátorem na spalování energie. Výhodou je, že na vytápění může být použité i teplo produkované tímto motorem. Samotnou výrobu bioplynu zajišťuje bioplynová stanice, která produkuje poměrně nepříjemný zápach. Na tuto skutečnost myslete při výběru místa pro její instalaci.
Vytápění rodinného domu tepelným čerpadlem nebo tzv. vytápění domu ze země, vzduchu a vody patří k moderním, ekologickým a ekonomickým alternativám. Jde o speciální technologické zařízení, která fungují na opačném principu než lednička. Teplo neodvádějí zevnitř ven, naopak nasávají do sebe jinak nevyužitelnou energii, tzv. nízkopotenciální teplo ze země, vzduchu nebo vody, které následně přeměňují, na „teplo s vyšší teplotou“, které je využitelné ve vytápěcím systému. Tento proces zajišťuje speciální kapalina s extrémně nízkým bodem odpařování v kombinaci s malým množstvím elektrické energie. Všeobecně platí, že z 1 kWh spotřebované elektřiny čerpadlo vyrobí 3–4 kWh tepla, cena topení tepelným čerpadlem je proto velmi výhodná.
Hlavní nevýhodou tepelných čerpadel jsou vysoké počáteční náklady, protože ceny tepelných čerpadel do rodinného domu začínají na cca 30 000 a končí na více než 300 000 Kč. Kromě toho musíte počítat i s náklady na instalaci. Menší útěchou je, že v současnosti můžete využít dotaci od státu.
Při tomto tématu nemůžeme opomenout vytápění domu klimatizací. Pokud si obstaráte klimatizaci, která funguje na principu tepelného čerpadla, můžete ji využít nejen na ochlazování, ale také ohřívání vzduchu. Jak to funguje? V klimatizační jednotce jednoduše dojde k obrácení distribuce vzduchu. Tento způsob vytápění poskytuje při stejné spotřebě až 3násobně vyšší vytápěcí výkon než klasické elektrické topení.
Milujem prírodu so všetkým, čo v nej rastie a žije. Som vyštudovaná učiteľka pre najmenších drobcov, ktorú však zlákalo písanie, zvieratá a život...
Černá koupelna - vypadá lépe než by se mohlo zdát
Černou v koupelně si neví mnoho lidí ani představit. A to i přesto, že působí vskutku elegantně a nadčasově. Nechte se inspirovat.
Závěsy se hodí do každého pokoje. Nevěříte?
Máte doma závěsy? Hodí se nejen do obývacího pokoje či ložnice, ale i do dětského pokoje a kuchyně. Jsou dekoračním doplňkem, který dodá místnosti svébytný ráz.
Žluté kuchyně - potěší oko i ducha
Žlutá barva má mnoho pozitiv - nejenže je optimistická a zlepšuje náladu, ale také dokáže zesvětlit a oteplit interiér a zvětšit prostor. Říká se však i to, že vzbuzuje chuť k jídlu,...
Jak čistit černou baterii?Černé dřezové baterie jsou zajímavým designovým prvkem domácnosti. Poutají na sebe pozornost a dodávají místnostem elegantní nádech. Jak je však čistit a udržovat?
Špatné návyky při uklízení – čisticí přípravky a nářadí, pořadí, uklízení jen viditelných místPři uklízení každý hledá způsoby, jak si práci ulehčit a urychlit. Tyto různé tipy a triky nemusí být vždy správné.
Nápady, jak vytvořit úložné prostory v chodbě, kuchyni, koupelně, ložnici či v obývákuÚložných prostor není nikdy dost. Vytvořit si je můžete i z toho, co máte doma, nebo z jiných kusů nábytku, které zapadnou do vašeho interiérového designu.
