Máte zahradu, ale nemáte příliš velké zkušenosti s pěstováním plodin? Rádi vám s tím pomůžeme. Připravili jsme si pro vás souhrnný návod pěstování nejrozšířenějších rostlin v našich končinách.
Jak pěstovat mrkev, hrách, petržel, rajčata, okurky a další plodiny, se dozvíte v našem článku.
Kdy: Na výběr máte ze 2 termínů – ranou mrkev doporučujeme sít někdy v březnu nebo dubnu, pozdní mrkev se zase seje v dubnu nebo spíše v květnu. Výhodou je, že na obalu semínek obvykle najdete i informace ohledně vhodné doby na setí.
Podmínky pro růst: Mrkev potřebuje přiměřené množství vláhy a hlinitopísčitou půdu bohatou na výživné látky. Před setím dané místo určitě nehnojte a jako předplodiny (plodiny pěstované na dané ploše sezónu předtím) je ideální plodová nebo listová zelenina.
Jak na to: Mrkvové kořeny rostou dost do hloubky a tím pádem je klíčové, aby byla půda řádně zpracovaná, jemná a bez velkých hrudek. Někteří sejí s příměsí jemného písku. Mrkev se seje do řádků, s rozestupy přibližně 20 cm. Řádky si řádně vyznačte, protože trvá někdy až 2 týdny, než se nať dostane nad povrch země.
Péče: I když je mrkev poměrně odolná vůči suchu, protože má kořen hluboko, tak si vyžaduje pravidelnou zálivku. Pravidelně plejte plevel a podpořit růst můžete protrháním mrkve po cca 3 měsících – tím vznikne víc prostoru pro ostatní.
Sběr: Záleží na odrůdě a "ranosti" daného druhu. Rané mrkve se mohou sbírat už od května do června, pozdní mrkve se sbírají až v říjnu / začátkem listopadu – před prvními mrazy.
Kdy: Někteří doporučují sít hrách až v březnu či dubnu, jiní preferují setí už od února. Samozřejmě, všechno záleží na počasí a konkrétní sorte. Když je dlouhá studená zima, tak raději zvolte pozdější data setí. Opět se můžete řídit také pokyny na balení semínek.
Podmínky pro růst: Hrách je nenáročná rostlina a vypěstujete ji téměř všude, ideální jsou však kypré hlinitopísčité půdy. Vyhněte se těžkým jílovitým půdám a lokalitu hrachu každoročně měňte. Vyberte místo s dostatkem slunce a vyhýbejte se příliš vlhkým a neprovzdušněným půdám.
Jak na to: Také hrách se seje do řádků nebo do hnízd. Pokud budete sít do řádků, tak je vykopejte do hloubky cca 3 a 6 cm, semínka saďte ve stejné vzdálenosti a řádky mějte od sebe aspoň na 25 cm. V případě, že chcete sázet do hnízd, tak si vykopte jamky o hloubce 6 cm a zasaďte do nich 6 semínek. V obou případech místo zasypte zeminou a jemně utlačte. Pro zlepšení úrody nesejte hrách najednou – vysejte například první polovinu záhonu a po 2–3 měsících zasejte další semena.
Péče: Při pěstování hrachu je důležité pravidelně ho probírat a odebírat zralé lusky, aby se podpořil jejich růst. Nezapomeňte plít plevel, sem tam zalévat – ale jen s mírou. Hrách není potřebné hnojit, maximálně před výsadbou dejte do půdy kvalitní kompost.
Sběr: Jak jsme už uvedli, tak sběr hrachu probíhá během celé vegetační sezóny – podle toho, jako zrají jednotlivé lusky. Po dopěstování ho můžete nechat v půdě a přidat k němu různou zeleninu (cukety, rajčata či okurky), protože nitrifikační bakterie v kořenech hrachu působí jako hnojivo.
Kdy: Fazole jsou poměrně náchylné na chlad, proto se sází v květnu, resp. tehdy, když už teplota neklesá pod 10 °C. Ve studené či zmrzlé půdě by se jim špatně klíčilo a mohly by odumřít.
Podmínky pro růst: Fazole mají rády teplo, proto jim vyberte místo, kde dobře svítí slunce, ale zároveň nesmějí být přímo vystavené větru, protože by se mohly polámat. Půda by měla být lehká nebo středně těžká a měla by mít neutrální pH – cca 6 až 7. Před vysetím není nutné zeminu pohnojit.
Jak na to: Než semena zasadíte do půdy, tak je dobré je namočit do vody dokud neprasknou. Takto prasklé fazole lépe vyklíčí, ale dbejte na to, aby nevyschly, protože by celý tento proces byl zbytečný. Semena se sází do řádků s hloubkou 4 až 6 cm a vzdálené od sebe 40 cm. Mezery mezi semínky by měly být 5 až 8 cm. Kolíkové fazoli nezapomeňte dát oporu v podobě tyče, dlouhého kola nebo drátěné konstrukce.
Péče: Fazole vyžaduje dostatek vláhy, hnojení není nutné – v období klíčení můžete přihnojit ledkem vápenatým.
Sběr: Záleží na konkrétní odrůdě. U kolíkových sort je vegetační doba delší, proto se sbírají plody déle. Keříčkové fazole mají kratší vegetační sezónu a za krátkou dobu dodají množství úrody. V případě, že budete sít opakovaně v rozestupu 3 týdnů, tak budete fazoli sbírat celé léto.
Kdy: Cibuli můžete sázet brzy na jaře, ale i v dubnu. Určitě byste ji neměli sázet během teplých letních dnů, protože se nemusí ujmout.
Podmínky pro růst: Cibuli byste měli sázet do vyhřáté půdy, po všech mrazech. Její místo růstu byste měli každoročně měnit a přibližně měsíc před zasazením na zahradu byste cibuli měli pěstovat někde v interiéru při pokojové teplotě (tento krok není nezbytný).
Jak na to: Existují 2 způsoby, jakými můžete sázet cibuli. Prvním je sazečka, neboli uchované cibulky z minuloroční úrody, a druhým je sázení pomocí semínek. Cibulky s velikostí 3 až 10 cm se sází do mělkých řádků tak, aby vrcholky trčely ze země. Sází se ve vzdálenosti 5–10 cm (v závislosti na velikosti) a řádky by měly být od sebe cca 25 cm.
Péče: Zalévání je potřebné hlavně, pokud je suché jaro. Přihnojovat můžete, ale není to nutné. Samozřejmostí je pravidelné pletí plevele.
Sběr: Můžete sbírat i mladou cibulku, která ma ještě čerstvou zelenou nať – je to skvělá pochoutka, kterou si můžete dát klidně jen tak s chlebem. Po vysušení natě cibuiu vyberte, očistěte a nechte vysušit.
Kdy: Jarní česnek se sází tehdy, když už skončí mrazy, takže někdy v březnu–dubnu. Podzimní česnek by se měl zase sázet těsně před tím, než mrazy začnou, takže konkrétní datum je těžké říct a musíte sledovat vývoj počasí.
Podmínky pro růst: Česnek je poměrně nenáročná rostlina. Stačí mu slunné místo s kyprou (ne přehnaně), ideálně hlinitopísčitou půdou.
Jak na to: Na sázení česneku si vystačíte buď s loňskou úrodou, nebo si sadivo musíte koupit. Sázet je třeba vždy podpučím dole a ideálně jen velké a nepoškozené kusy. Měli byste sázet do hloubky cca 5 až 8 cm.
Péče: Podobná jako u ostatních rostlin – vyžaduje si kypření půdy, odstraňování plevele a v případě sucha zalévání. Hnojit můžete cca 2–3x během růstu ledkem nebo síranem draselným.
Sběr: Jarní česnek se sbírá v srpnu, když už je dozrátý. Podzimní je připravený na sběr v červnu/červenci. Pokud budete sbírat příliš pozdě, tak dojde k uvolnění stroužků a ty podlehnou chorobám či práchnivění.
Kdy: Vysazování papriky by se mělo provádět někdy v půlce května. Můžete si vysadit vlastní sazeničky někdy v období února/března, ale když jste to nestihli, tak nevadí, protože v obchodech si můžete klidně koupit sazenice vhodné přímo do zahrady.
Podmínky pro růst: Papriky jsou poměrně náročné na půdu a teplotu. Vaší úlohou je teda zajistit substrát vhodný na vysévání s neutrálním pH od 6 do 8.
Jak na to: Pokud sázíte ze semínek, tak jim musíte zajistit dostatečnou zálivku, teplotu aspoň nad 10 °C a kvalitní půdu. Semínka se sází mělce a zahrnou se jen kouskem země. Do záhonů saďte papriky ve vzdálenosti 6 až 8 cm.
Péče: Půdu udržujte kyprou, bez plevele a v pravidelných intervalech papriky do hloubky zalévejte. Hnojí se podle růstu – když přestávají papriky růst, nebo jejich listy ztrácejí kvalitu, tak jim zřejmě chybí vápník.
Sběr: Paprika má velké plody, takže jejich zralost můžete velmi jednoduše posoudit. Sběr závisí na ranosti paprik, takže se realizuje od srpna až po září.
Paprika, to je zelenina desítek tvarů, barev i chutí. Pěstování papriky není žádná věda, v článku vám poradíme, jak se o ně starat, jaké odrůdy jsou vhodné na pěstování a jak předcházet onemocněním, která papriky postihují.
Číst celý článekKdy: Stejně jako u paprik i tady je potřebné si rajčata předpěstovat – zasadit byste měli někdy koncem února nebo v půlce března. Opět si však můžete sazeničky bez problémů koupit a vysadit je na svém záhonu. Rajče je teplomilná rostlina, proto ne nutné ji sázet po odeznění mrazů a zimy – někdy v půlce května.
Podmínky pro růst: Rajčata všeobecně potřebují dostatek světla, tepla, vody a živin. Světlo je nezbytné pro správný růst a bohatou úrodu. Půda by měla být přibližně neutrální – od 5,5 pH až 7 pH.
Jak na to: Rajčata byste měli sázet ve vzdálenosti 40 cm (keříčkové) až 60 cm (rajčata pěstovaná s oporou – kolíky, tyče). Sazeničky zasaďte dostatečně hluboko, zeminu dobře přitlačte a čerstvě zasazené rajče zalijte přímo ke kořeni – listy nepolijte.
Péče: Rajčata kromě světla vyžadují i pravidelnou zálivku, hnojení není potřebné. Kolem rajčete můžete dát seříznutou plastovou lahev, která chrání před větrem, zároveň je nezapomeňte přivázat k opoře, aby se nezlomily.
Sběr: Průběh sběru je velmi jednoduchý – stejně jako u paprik. Stačí pravidelně sledovat barvu rajčat, a když jsou dostatečně červená, tak si je můžete utrhnout.
Pokud vás už omrzela „umělá“ a nevýrazná chuť rajčat ze supermarketů, proč si nevypěstujete vlastní? Není to vůbec složité – v článku vám poradíme, kdy je vysázet, jak se o ně starat a jakým způsobem a kdy sbírat úrodu.
Číst celý článekKdy: Čas výsadby závisí na ranosti daného druhu. Velmi rané zelí se nejdříve nechává předklíčit v pařeništích přibližně v půlce února. Polorané a pozdní sorty se vysazují buď v půlce dubna, nebo až v půlce května.
Podmínky pro růst: Půda musí být dobře propustná, bohatá na živiny a při rytí na podzim byste do země měli dát chlévský hnůj spolu s kompostem.
Jak na to: "Semenáčky" se nejdříve sází v rozmezí 15 cm, následně se proředí na vzdálenost 60 až 70 cm.
Péče: Zelí vyžaduje dostatečnou zálivku a ideálně byste je měli zalévat ráno i večer. Pravidelně vytrhávejte plevel a můžete přihnojovat hnojem na košťáloviny.
Sběr: Rané a polorané zelí se vybírá cca 4 měsíce po výsadbě, u pozdních druhů to může být až půl roku.
Kdy: Opět záleží na ranosti – semínka raného kedlubnu se vysejí už v únoru a na zahradu sa přesunou přibližně v polovině dubna. U letních druhů je to zase březen/duben a následně květen. Někteří dokonce sází i v půlce srpna, ale tam už hrozí riziko mrazů na podzim.
Podmínky pro růst: Potřebuje středně těžké půdy s dostatkem humusu a živin. Kedlubny nemají v lásce sucho a chlad.
Jak na to: Rané odrůdy by se měly vysazovat 25 x 25 cm, i pozdních jsou rozměry trošku širší a je to 30 x 40 cm (vzdálenost plodů x vzdálenost řádků).
Péče: Také kedlubny si potrpí na dostatečném přísunu vláhy, avšak příliš je nepřelévejte. Měly by růst rovnoměrně bez přerušení, v jejich okolí plejte plevel a pravidelně okopávejte.
Sběr: Délka vegetace u raných druhů je 80–100 dní, letních 100 až 140 dní a u pozdních je to dokonce 130 až 170 dní. Většinou se kedlubny sbírají bez listů, u raných úrod můžete sbírat i listy, ale rychle je dejte do chladu, aby nezvadli.
Kdy: Záleží na druhu, protože jsou až tři – ružičková, kučeravá a listová, ale všeobecně se kapusta sází koncem května nebo začátkem června u pozdních odrůd.
Podmínky pro růst: Kapusta má ráda středně těžké půdy, které dobře udržují vlhkost. Nemá vysoké nároky na teplo a zvládne růst i při nižších teplotách.
Jak na to: Nižší druhy se sází do řádků ve vzdálenosti 40 až 60 cm, vyšší se mají sázet ve vzdálenosti 70 až 80 cm. Vzdálenost řádků je také determinovaná velikostí kapusty. Takže mluvíme o vzdálenosti 40 až 70 cm. Seje se do první tratě salátu, luštěnin nebo mrkve.
Péče: Nevyžaduje žádnou speciální péči – pravidelné zalévání, okopávání a v případě potřeby můžete přihnojit. K vyšším druhům můžete nahrnout zemi nebo je přivázat k opoře, aby je nevyvrátil vítr.
Sběr: Růžičková kapusta se sbírá, když jsou růžičky velké cca 1,5 cm, listy kučeravé nebo listové kapusty se sbírají těsně po prvních mrazech, ale jen tolik, kolik sníte, protože potom jsou hořké.
Kdy: Začíná se sázet od května, když už je tepleji.
Podmínky pro růst: Kopr je velmi nenáročná rostlina, kterou můžete pěstovat jak na záhonech, tak i v květináčích, ale je nutné počítat s tím, že doroste až do výšky 1 metru a měla by být umístěná na slunci. Půda by měla být dobře propustná a ne těžká.
Jak na to: Kopr se sází do řádků vzdálených cca 20 až 30 cm, přičemž semínka se sází nahusto do hnízd. Sází se jen mělce cca 1-2 cm pod povrch země, s rozestupy 10 cm. Do hnízda jde 3 až 5 semen.
Péče: Některé odrůdy vyžadují podpěru, aby se nezlomily, jinak není potřebné hnojení a ani pravidelné zalévání.
Sběr: Sběr je možný už po 6 týdnech od vysazení, resp. od začátku kvetení.
Kdy: Záleží na konkrétním druhu. Saláty, kterým překáží teplo, se sází koncem léta do pařeniště a sbírají se na jaře. Většina salátů (římský, ledový či hlávkový) se začíná vysazovat už začátkem února a následně se přesouvá na záhony.
Podmínky pro růst: Existuje vícero druhů salátů, ale všeobecně mají rády chladnější prostředí a půdu, která dobře drží vláhu. Místo výsadby každoročně měňte a v případě vysokých teplot doporučujeme zasadit na mírně stinné místo.
Jak na to: Můžete si je předsadit v pařeništích nebo přímo do záhonů do řádků, jednotlivé sazenice jsou vzdálené od sebe 15 až 30 cm.
Péče: Před zasazením půdu určitě nehnojte a zalévejte jen občas při skutečně vysokých teplotách.
Sběr: Listové saláty se sbírají už po 7 týdnech, u hlávkových, římských nebo ledových je to 10 až 12 týdnů.
Kdy: Pokud ji chcete pěstovat ve vytápěných interiérech, tak je klidně můžete sázet v měsících listopad až leden. Ve sklenících a pařeništích by sa měla vysazovat od února do dubna s tím, že ji potom přesunete na záhony.
Podmínky pro růst: Na optimální růst potřebují lehké až středně těžké půdy s pH 5,6 až 7. Půdu před sázením nehnojte, maximálně do ní dejte kompost.
Jak na to: Pokud sejete přímo do záhonů, tak saďte do řádků vzdálených od sebe na 15 až 20 centimetrů. Sadí se mělce – jen 1 cm pod povrch. Mnozí preferují sázení v týdenních intervalech – díky tomu ji můžete sbírat postupně.
Péče: Ředkvičky vyžadují relativně bohatou zálivku, takže byste je měli zalévat ráno i večer.
Sběr: Vegetační období ředkviček je velmi krátké – jen něco od 40 až 60 dní a sbírá se postupně i několik týdnů (podle toho, v jakých intervalech jste vysazovali).
Kdy: Můžete je teoreticky sázet už po odeznění prvních mrazů, ale klidně můžete počkat až do poloviny května.
Podmínky pro růst: Okurky jsou teplomilné rostliny, proto byste je měli vysadit na stanoviště, kde dobře svítí slunce. Potřebují dostatek živin, takže by zemina měla být dobře pohnojená. Ideální je, když jsou na míestě, kde nefouká silný vítr.
Jak na to: Okurky se sází přímo do země na záhon, ale můžete si je klidně vypěstovat v interiérech a sazeničky přemístit na zahradu.
Péče: I když jsou okurky relativně nenáročné, tak vyžadují pravidelnou zálivku a také oporu, na kterou je budete přivazovat. V okolí okurek neokopávejte, protože mají mělké kořeny.
Sběr: Sběr se provádí pravidelně podle toho, jak okurky dozrávají – tím se podporuje také růst nových plodů.
Pokud se chcete pustit do pěstování vlastních okurek, poradíme vám, jak rozlišovat mezi jednotlivými odrůdami, jak se o ně starat a před jakými hrozbami je chránit.
Číst celý článek
K psaní článků jsem se dostal už na gymnázium a za těch pár let se z toho vyvinulo skvělé hobby a mám v plánu ho naplno rozvíjet i nadále. Na psaní...
Květiny na balkoně - potěší vás i vaše okolí
Toužíte po oáze květin na vašem balkoně? Po místě, kde se můžete ukrýt před ruchem města a vypít si v klidu kávu? Inspirujte se naší galerií.
Dětský pokoj v podkroví - vytvořte dítěti vhodný prostor na všechny aktivity
Toužili jste i vy jako dítě po pokoji v podkroví? Pokud máte šanci svému dítěti zařídit pokoj v podkroví, neváhejte. Inspirujte se v naší galerii.
Paletové sezení - hodí se na zahradu i do domácnosti
Nábytek z palet si lze vyrobit opravdu rychle, jednoduše a poměrně levně. Stačí si prohlédnout naše inspirace a uvěříte, že paletové sezení je stylovým doplňkem každého exteriéru i...
Jak zavlažovat zahradu: zalévání trávníku, rajčat, papriky, brambor, cibule nebo česnekuVysoké teploty, ostré sluneční paprsky a nedostatek srážek nevyhovují květinám, stromům ani trávníku. Jak na pravidelnou zálivku všech rostlin?
Vysoké, mrazuvzdorné, popínavé vždyzelené rostliny a květiny na terasuJak správně zvolit rostliny na terasu a kterým druhům se bude nejlépe dařit? Parametrů výběru a požadavků je hned několik.
Štěpení ovocných stromů – očkování, roubení, plátkováníPro zkušenější zahrádkáře možná nic nového, ale pokud jste v tomto směru nováčkem, určitě vás bude zajímat, co to vlastně štěpení ovocných stromů je a co všechno obnáší.
