Jak vylepšit půdu: pH půdy pro rajčata, borůvky, trávník – stupnice

Vášniví pěstovatelé rostlinek se s pojmem pH půdy setkávají poměrně často a nemají problém ho zjistit. Také vědí, jak půdu vylepšit, a také například to, jak zvýšit kyselost půdy. Co se stane, pokud byste dali rostlinku do půdy s pH, které jí nevyhovuje? Jednoduše by nerostla tak, jak by měla, necítila se v ní dobře, neprosperovala v ní. Hodnota pH půdy je jedním z nejdůležitějších parametrů, který přímo ovlivňuje to, jak budou květy a rostliny růst, i jejich obranyschopnost.

Měření pH půdy

Půdu a její pH můžeme i my ovlivnit, a to hned několika způsoby. Nejčastějším jsou dešťovky, které jsou pro prosperování rostlin neodmyslitelnou součástí, ale kromě toho půdu neutralizuje. Kyselost nebo zásaditost půdy také ovlivňuje kompost a vermikompost, který produkují dešťovky a tyto také půdu neutralizují. Pokud chcete pH zvýšit, tak se obvykle přidává vápno. Pokud máme zásaditou půdu a chceme pH snížit, saháme právě po kompostu. V dnešním článku se budeme věnovat stupnici pH, tomu, co to vlastně to pH půdy je, které rostlinky preferují kyselejší půdu a které naopak zásaditější, případně neutrální.

Co je pH půdy?

Hodnota pH půdy je číslo nebo číselný údaj, který v chemii vyjadřuje vlastnosti vodního roztoku. Konkrétně určuje, zda bude vodní roztok reagovat kysele nebo zásaditě.

Celkově má tato stupnice čtrnáct úrovní, přičemž 7 je střední hodnota a tam jde o roztok neutrální. Když je hodnota na stupnici pod 7, tak je půda kyselá, a když je to naopak, více než 7, tak jde o půdu zásaditou. Také se to určuje podle poměru vápníku, který se v půdě nachází a i proto se pH vyrovnává právě vápnem. Vápník se v půdě nachází ve formě uhličitanu vápenatého a jsou rostliny, které snesou kyselou i zásaditou půdu. V těchto případech není třeba pH půdy nějak řešit a upravovat ho. Jsou však i takové, které v jiném spektru pH půdy nepřežijí, a i proto je dobré vědět o tomto tématu co nejvíc.

Měření pH a zařízení, která se na to používají

Na změření pH půdy vám není třeba žádné předražené elektronické zařízení, které vás vyjde na desítky eur. Měření probíhá pomocí speciální látky, která změní svoji barvu na základě vlastnosti roztoku – takže určí to, zda je půda zásaditá, kyselá nebo neutrální. Tyto látky se označují jako indikátory pH. Lakmusové indikátorové papírky na měření pH jsou na měření nejpraktičtější, cenově dostupné a výsledek máte do pár vteřin. Najdete je v lékárnách, drogeriích nebo větších zahradnictvích. Jejich cena se pohybuje kolem pár centů za kus.

Jak pomocí papírků testovat? Nejdřív je důležité odebrat vzorek půdy (stačí pár gramů), který by měl být suchý. Vložíte ho do sklenice, zalejete teplou destilovanou vodou v poměru 1:1. Směs důkladně promícháte, aby nezůstaly žádné hrudky a necháte ho pár hodin louhovat. Takto vytvoříte vodní roztok, v němž budou uvolněné látky z půdy. Do hotového roztoku namočíte indikátorový papírek. Za pár vteřin se barva papírku změní a podle toho dokážete určit pH půdy. Pokud je tato barva červená, znamená to, že půda je kyselá. Žlutá a zelená indikuje neutrální pH a zbarvení do modra určuje zásaditou půdu. Destilovaná voda se na určování pH používá proto, že nemění pH v půdě a je neutrální. Naopak voda z vodovodu je zásaditější, a tak byste nemohli považovat měření za přesné.

Měření pH půdy pomocí měřiče kyselosti půdy

Dalším způsobem, jak můžete změřit pH půdy, je použití speciálního měřiče, který elektronický určí přesnou hodnotu. Funguje to tak, že pomocí vodivosti v půdě pH změří. Dá se to díky tomu, že i kyselost nebo zásaditost ovlivňuje průchod proudu v půdě. Ani tato alternativa není peněžně nákladná a měření tímto způsobem je rychlejší a jednodušší. Pouze zapíchnete měřič do půdy a po pár vteřinách máte výsledek. V tomto případe bývá problémem vlhkost půdy, protože ta ovlivňuje výsledky měření.

Jak často provádět toto testování půdy? Nějaké speciální časové úseky na to stanovené nejsou, takže ho můžete provádět tak často, jak to uznáte za vhodné. Protože ani jedna z těchto metod není invazívní a nijak neovlivní stav ani složení půdy, tak její stav můžete měřit i každých pár týdnů, i když to není úplně nutné. Pravidelné měření se doporučuje tehdy, když začnete upravovat kyselost půdy pomocí vápna. Tento stav není trvalý a pH se neustále mění, takže je dobré to sledovat. Všeobecně zahrádkáři doporučují měření pH půdy opakovat jednou za půl roku, tehdy mohou být pozorovatelné nějaké větší změny.

Druhy půd

Na tom, jaké bude mít půda pH, se podílí i její konkrétní typ, a těch je hned několik. Každý typ se skládá z minerálních částí, jakými jsou písek, spraš, jíl a humus, takže rozložené organické části. Právě na humusu záleží a čím je ho v půdě víc, tím je struktura půdy lepší, schopnost shromažďování vody a udržování živin větší. Můžeme rozlišit tři základní druhy půd: lehké písčité, středně těžké sprašové a hlinité, těžké jílovité půdy. Když nedokážete na první pohled rozlišit, o jaký druh půdy jde, tak máme pro vás jednoduchý test:

  • Písčité půdy nemůžete vyformovat do jednotného tvaru , snadno se rozsypou a mají nejjemnější částečky.
  • Z hlinité půdy můžete jednoduše vyformovat kuličku nebo váleček, víc se v ní drží vláha, a když chcete váleček hlíny ohnout do kruhu, tak se ve středu rozpadne.
  • Co se týká jílovité půdy, tak po stlačení drží tvar, jednoduše se z ní dá vytvořit cokoliv, a přesto se nerozpadne. Drží se v ní nejvíc vláhy.

Výhodou tohoto testu půdy je, že si ho můžete udělat i sami doma a jednoduše můžete určit, o jaký typ půdy jde. Ještě předtím, než se budete snažit zkvalitnit stav vaší půdy, zjistíte, zda mají všechna opatření smysl a zda jsou opravdu potřebná. O tom, jak zkvalitnit stav půdy, aby se rostlinkám co nejvíc dařilo, vám řekneme v další části článku.

Co dělat s nevyhovující půdou

Za uvedenou nevyhovující půdu se považuje překyselená půda nebo příliš zásaditá. Kyselost se dá podle potřeby regulovat podle specifických druhů rostlin, které chcete na zahradě pěstovat. Naměřené pH půdy můžete změnit hlavně přidáním vápna nebo popela. Některým rostlinám nevyhovuje ani příliš zásaditá půda, takže je potřebné pH půdy snížit. To se dá pomocí rašeliny nebo jiného organického materiálu, nejčastěji se používá opadané jehličí, ozimy nebo mulč. Můžete použít i speciální hnojiva nebo síru, ale ty se až tak často nepoužívají a je jednodušší využít to, co máte dostupné doma.

Změna pH půdy pomocí vápencového prášku

Při procesu změny pH půdy nemůžete počítat s tím, že půjde jen o jednorázový proces. Tato změna je složitá, půdu je třeba neustále měřit, je nutné postupně přidávat látky na změnu pH a potřebujete hlavně hodně trpělivosti. Když už dosáhnete požadované pH půdy, tak budete vděční za to, že jste tímto procesem prošli, protože rostlinky vám budou lépe růst a dělat radost.

Jaké pH vyhovuje jednotlivým rostlinám, zelenině a ovoci

Na závěr zde máme pro vás krátký seznam rostlin, které jsou rozdělené podle toho, jaká půda jim vyhovuje. Každá rostlina může upřednostňovat jiné pH půdy, a proto je důležité před vysazením půdu upravit. Jsou rostlinky, kterým vyhovuje široké spektrum tolerovaných pH, do této skupiny patří například lesní jahody, které prosperují v pH od 5 do 7,5, to znamená, že se jim daří i v poměrně kyselé i v zásadité půdě. Naopak, borůvky, které mnozí z nás rádi pěstují, akceptují jen velmi úzkou škálu pH, a to od 4,5 do 5. Borůvky je proto třeba zásadně dávat jen do kyselé půdy.

Většina rostlinek, které si doma pěstujeme pro jejich plody, ale i ty okrasné, preferuje spíše neutrálnější a v pár případech i kyselejší půdu. Hodnota pH se tedy pohybuje mezi 6 až 7 a tyto hodnoty se všeobecně považují za ideální. Teď vám seřadíme do skupin nejčastěji pěstované rostliny podle toho, jaké pH preferují a v jakém se jim nejlépe daří.

  • Rostliny, které preferují silně kyselé prostředí, kde se pH pohybuje od 4 do 5: borůvky, brusinky, hortenzie, jasmíny, kaliny, vřesy, rododendrony.
  • Rostliny, které preferují středně kyselou půdu, v níž je pH od 5 do 6: javor, jabloň, bazalka, ostružiny, batáty, brambory, meloun, mrkev, celer. Většina druhů zeleniny preferuje právě tento typ půdy, případně neutrální půdu.
  • Rostliny, které kromě kyselé a neutrální půdy preferují i zásaditou (pH až do 8), takže jejich stupnice pH je mnohem širší než u jiných rastlín: bobulovité rostliny (fazole, hrách, vika), zelenina (chřest, zelí, kukuřice, květák, rajčata), bylinky používané na vaření (majoránka, řebříček, šalvěj), dřeviny (túje, zlatý déšť, buk, kaštan, třešeň, sakura) a okrasné rostliny (šeřík, cínie, břečťan, okrasné trávy...)

Autor článku

Kristína Šafrová

Som študentkou odboru manažment na Žilinskej univerzite. Vo voľnom čase sa venujem práve písaniu článkov, sledovaniu aktuálneho diania a tým...


Přidat komentář

Vzhlédnite také naše inspirace

Provensálská kuchyň - dodejte své kuchyni nádech Francie Provensálská kuchyň - dodejte své kuchyni nádech Francie

Je vaším snem mít kuchyni zařízenou v provensálském stylu? Potřebujete zařízení laděné v bílé a stylové doplňky, díky kterým si budete připadat jako na jihovýchodě Francie.

Wire závěsné lampy - moderní svítidla Wire závěsné lampy - moderní svítidla

Hledáte vhodné svítidlo do svého obýváku či kuchyně? Wire závěsné lampy by pro vás mohly být to pravé.

Vyřezávané Halloween dýně Vyřezávané Halloween dýně

Víte kdy je Halloween? Už o pár týdnů! A máte už promyšlený motiv, který letos vyříznete na dýni? Pokud ne, pak se nemusíte stresovat - připravili jsme pro vás to nejlepší z nejlepšího....



Publikováno dne: 24.04.2023
Posledná aktualizácia:
Hodnocení článku:
(90.8%)